Archiv rubriky: Okresy

Okresy, Užhorodský okres

Užhorodský rajón (okres)

Napsat komentář

Alternativní názvy:Ужгородський район (uk), Užhorodský, Užgorodský, Užhgorodský, Užhhorodský rajón, Okres Užhorod, Užhorodščina, Ужгородьскый район (rue), Ужгородский район (ru)

Užhorodský okres (rajón) je nejzápadnějším rajónem Ukrajiny, leží na hranicích Ukrajiny, Slovenska a Maďarska. Žije zde na ploše 873 km2 okolo 200.000 lidí. Většina okresu leží v Zakarpatské nížině, která přiléhá k Panonské nížině (je jení součástí). Nejvyšším bodem je hora Makovycja s výškou 978 metrů. Největšími řekami jsou Tisa, Už a Latorice. V jižní části okresu je hodně umělých kanálů. Ve vesnici Ruské Hejevce (Руські Геєвці) se nachází nejnižší místo Zakarpatské oblasti (101 metrů nad mořem).

V okrese je jedno město (Užhorod), jedno seliště (селище міського типу / městys) Seredné a 64 vesnic. Součástí okresu je i město oblastního významu Čop, který má zvláštní právní postavení a podléhá tak přímo oblastní správě.

Okresním i oblastním centrem je významné město Užhorod.

Evropsky známým je významný železniční uzel, logistický a průmyslové centrum a prakticky také jedna z největších evropských celnic město Čop.

Město oblastního významu Čop sice leží na území okresu, ale má zvláštní právní postavení a podléhá přímo oblastní správě.

Užhorodština je známá svými historickými parky, které zakládaly uherské šlechtické rody. Park Laudona a Podzámecký v Užhorodu, Vágnerův park v Něvickém , Plotényho ve Velkých Lazech, park z roku 1848 v Čertéži a park ve Velikých Hejvcech. V okrese roste více než 300 druhů exotických rostlin (japonské sakury, magnólie, katalpy, himalájské borovice, pavlonie plstnatá, škumpa vlasatá, zimostráz vždyzelený a další a další a další).

Mimo téměř povinného Užhorodu, je častým cílem turistů hrad Něvidské, a starobylá rotunda ve vesnici Horlany (administrativně patří k Užhorodu).

Ve Velkých Lazech je krom parku zajímavý palác rodiny Plotény.

V selišti Seredné jsou zbytky nejvýchodnějšího hradu Templářů. Jde o jediný zakarpatský hrad, který nebyl postaven na vyvýšeném místě. Podle legendy právě na Seredňanském hradě ukryli Templáři svůj obrovský zlatý poklad poté co řád na začátku XIV. století brutálně zlikvidoval francouzský král Filip IV. Sličný.

V Seredném se v dávných dobách těžila sůl.

Daleko ve světě jsou proslavená seredňanská vína. Turistům jsou přístupné zdejší rozlehlé starodávné vinné sklepy, z jejichž labyrintu je dnes znám úsek o délce 4 kilometrů.

V Užhorodském rajónu se nachází několik středisek odpočinku, např. v Nižném Solotvinu, kde jsou minerální prameny.

Okresy, Tjačevský okres

Tjačevský rajón (okres)

Napsat komentář

Alternativní názvy:Тячівський район (uk), Tjačivskyj rajón, Tjačevskij rajón, Ťačevský rjaón, okres Tjačev, a další.

Centrem okresu je město Tjačev, je zde 5 sídel městského typu: Buštyno, Dubove, Solotvyno, Teresva, Usť-Čorna.

Plochou 1800 km2 je Tjačevský rajón největším na Ukrajině. Rozkládá se od jižní hranice Zakarpatí s Rumunskem po severní s Haličí (Ivanofrankivská obladt). Žije zde okolo 173000 lidí mnoha národností. Nejvýznamnějšími menšinami jsou Maďaři a Rumuni.

Nejvyšším bodem je hora Bratkivská s výškou 1788 metrů.

Část okresu u řeky Tisy je sice nížinou, ale větší částí je Tjačevština horský okres. Významnějšími výškovými body jsou pereval Legionů (1190m), hory Uhorská (1294m), Hropa (1494m), Stranžul (1630m), Mančul, Tempa.

V okrese je národní park Ugolsko-Širokolužňanský masív s krasovou oblastí a stalaktitovými jeskyněmi a rezervace Gorgany.

Zde se nachází Ruská Mokrá, kde je sních 116 dní v roce, což je ukrajinský rekord. Tato vesnice spolu s Usť Čornou, jak napovídá název, jsou místa se zvýšeným počtem srážek, což mimo jiné způsobuje sesuvy půdy.

Tjačevský rajón je výchozím místem pro přechody polonin Krásná (do Mižhorského rajónu) a Svidovec (do Rachovského rajónu).

Klidným místem pro odpočinek je středisko Černá voda.

Známým turistickým cílem je vesnice Solotvino, kde se od dávných dob těží sůl, a kde místní obyvatelé hovoří převážně rumunsky. Okolní vesnice připomínají městečka milionářů. Solotvino se pomalu (a občas i rychle) propadá, přesto i proto je vyhledávaným místem milovníků slaných koupelí, kteří k tomuto ukrajinskému “Mrtvému moři” (slaná jezera vzniklá propady důlních šachet) rádi jezdí. V slaných dolech jsou léčebny pro alergiky. V Solotvinu se narodil v době československa (1924) mediální multimilionář Robetr Maxvel (Ján Ludvík Hoch).

Tjačevský okres se trochu podobá Chustskému okresu. Na jihu nízké hory divokých tvarů vulkanického původu, na severu klasické ukrajinské karpaty s poloninami. Výjimečná je hora/kopec v nížině mezi zmíněnými horami – Hora Kapolná. U tohoto nezvykle pravidelného 290 metrů vysokého kopce se nemůžou historikové, geologové a archeologové shodnout na jeho původu. Název Kapolná znamená kaple. Teorie vzniku jsou různé. Já se kloním k domněnce, že jde o určitý typ lidskou silou vytvořené pyramidy (historku o Atilovi, si nechám na později).

V selišti Buštino je zajímavý park z XVII. století.

Ve vesnici Ugolka, byl nejstarší monastýr kraje. Mniši zde přišli s žáky Cyrila a Metoděje. Dnešní obnovený ugolský monastýr je na jiném místě než původní.

V Malé Ugolce je zachován grafský myslivecký zámeček, jehož budova dnes slouží jako vesnická škola.

V Kyčerelích je starý mlýn.

V zdejších ugolských jeskyních našli archeologové stopy lovců mamutů z doby kamenné a římské mince.

V okrese je několik pěkných dřevěných kostelíků, ve vesnici Nižnaja Apša jsou hned 2 unikátní.

Okresy, Svaljavský okres

Svaljavský rajón (okres)

Napsat komentář

Alternativní názvy: Свалявський район (uk), Svaljavský rajón, Svaljavščina, Svaljavština, Okres Svaljava, Свалявский район (ru).

Svaljavský rajón je horský okres. Rozkládá se na ploše 680 km2 a žije zde cca 55000 osob. Kromě okresního města Svaljava je v rajónu 29 vesnic. Nenajdete zde významné architektonické památky, přestože archeologické vykopávky dokládají osídlení území od doby železné z VI.-III. století před Kristem.

Nejvyžším bodem je hora Stij (Stoj, Stohy, Стій, Стой )(1681 m (některé zdroje uvádí 1677 m)), která je zároveň nejvyžším vrcholem Boržavského hřbetu. V oblasti jsou horské masívy Boržava (Боржава), Synjak (Синяк), Borlijiv Dil (Борліїв Діл), Velikij Dil (Великий Діл).

Poblíž hory Kuk (48°30’s.š., 23°23’v.d.) se nachází geografický centr Zakarpatí.

Svaljavščina je místem léčebných pobytů, procedůr, kůr. Většinu území zaujímá Svaljavská léčebná zóna. Více než ¼ léčebných pramenů Zakarpatí (a že je jich tady opravdu hodně) se nachází v zde. Chcete-li počítat, dojdete téměř k číslu 100. Minerální vody jsou hlavním důvodem, proč je v okrese Svaljava tolik léčeben, sanatorií, penziónů. První písemná zmínka o léčebných účincích svaljavských vod při léčení žaludečních chorob je z roku 1463. Místní minerálky jsou hydrogenuhličitanové a sodíkaté (ověřit). Vesnice s minerálními prameny: Uklyn (Уклин), Poljana (Поляна), Soločyn (Солочин) a další.

Jméno Svaljava pochází od staroslovanského “soľva”, což znamená místo kde teče slaná minerální voda.

Na území okresu se nachází množství ložisk cenných nerostných surovin: alunit (kamenec), andezit (islandit) , baryt (těživec), bentonit, diorit, dolomit, kaolín, mramor, minerální barvy, perlit, zeolit. Je zde dostatek soli, písku, jílu, vápence.

Ve vesnici Plavja (Плав’я) roste 500 let starý dub.

V Svaljavě a Uklyni (Уклині) jsou unikátní dřevěné kostelíky.

Okresy, Rachovský okres

Rachovský rajón (okres)

1 komentář

Alternativní názvy:Рахівський район (uk), Rachivskyj rajón, Rachovskij rajón, okres Rachov (Rachovo, Rachiv).

Rachovský rajón (okres) je částečně krajem Rumunů, hlavně ale je krajem Huculů. je bohatý na folklór, lidové zvyky a slavnosti i architektůru.

Právě zde, nedaleko obce Dilove je geografický střed Evropy.

Rachovský okres je nejvýchodnější částí Zakarpatí. Na jihu hraničí s Rumunskem, na východě a severu s Ivanofrankovskou oblastí a na západě přiléhá k Tjačevskému okresu.

Žije zde přibližně 90000 lidí. Okresním centrem je Rachov (nejvýše položené město Ukrajiny), významným městysem je Jasyňa, na lidové řemesla bohatá Bíla Cerkva, Velikyj Byčkiv, Dilove. Celkem je v Rachovském okrece 58 obydlených sídel.

Najdete tady nejvyšší hory Ukrajiny včetně té úplně nejvyšší – Hoverly (2 061), významné horské masívy: Čerhohorský hřebet, hřebet poloniny Svidovec. Významné hory: Petros (2020), Pop Ivan(2022), Hutyn – Tomnatyk (2017), Rebra (2007), Brebeneskul (2.035) , Bliznica. Jsou tady 4 přírodní rezervace.

Největšími řekami jsou Tisa a Šopurka. Je zde spousty horských jezer: Apšinec (Апшинець), Maričejka (Марiчейка), Nesamovyte (Несамовите), Brebeneskul (Бребенескул), Breskul (Брескул), Vorožecka (Ворожеска), Herašaske (Герашаське), Drahobratske( Драгобратське Озерце), Nižne (Нижнє), Verchne (Верхнє), Mala Hropy (Мала Гропа).

V roce 1918 se na malém území okolo Jasyně nacházel nezávislý stát Huculská republika.

Jablunecký pereval (931m) je nejvýše položeným v Ukrajině.

V okrese je několik starých dřevěných kostelíků (Dilove, Jasyňa, Lazeština), přičemž huculské kostelíky se výrazně liší třeba od těch z Chustského rajónu.

Jasyňa byla nejvýchodnější železniční stanicí Československa. Pamětníci možná vzpomenou heslo “Od Jasyně do Aše republika je naše”.

Rachivština je země lyžařů. Je zde největší lyžařské středisko Zakarpatí Drahobrat s ideálními klimatickými podmínkami. Lyžuje se v Jasyni, Kobylecké Poljaně. Nedaleko je Bukovel, Lazeština.

Okresy, Perečinský okres

Perečínský rajón (okres)

Napsat komentář

Alternativní názvy: Перечинський район (uk), Perečynskyj rajón, Perečynský rajón, Perečynščina, Perečínština, Okres Perečín, Перечиньскый район (rue), Перечинский район (ru)

Na severu Zakarpatí u ukrajisko-slovenskké hranice se na ploše 626 km2 rozkládá okres Perečín, ve kterém žije cca 33 tisíc obyvatel. Tento kousek země patří k nejvíc ekologicky čistým místům Ukrajiny. Hory zde stejně jako v okrese Velký Berezný nemají tak efektní, dech beroucí vzhled jako v jiných horských oblastech Zakarpatí, ale jsou velmi cenné z ekologického hlediska.

Hlavním městem okresu je městečko Perečín, kromě něj zde najdete ještě 24 vesnic, z nichž 7 má status horské vesnice.

Perečínščina je krajem Lemků – jednoho z rusínských plemen. Žije zde ale i hodně Slováků, kteří ovlivnili a ovlivňují charakter tohoto kousku Karpat. Stejně jako ve většině jiných částí Zakarpatí i zde najdeme také Ukrajince, Rusy, Maďary, Cigány a další národnosti.

Významnou řekou je Už a a její přítok Turja.

Řeka Turja je hranicí mezi Karpaty vulkanickými a částí vzniklou vlivem tektonického pohybu litosférických desek. Jméno Turja nebo Turji najdeme v názvech několika místních vesnic a pochází od vyhynulého tvora tura evropského.

V údolí říčky Šipot je státní rezervace Sokolí skály (Соколові скелі).

Ve vesnicích Turja Poljana a Lumšory jsou vodopády.

V vesnici Dubrynyči je ložisko kvalitního kaolínu.

Na Perečínštině je 13 pramenů minerálních vod (uhličitých (вуглекислі) a sirovodíkových (сульфідні)).

Ve vesnici Lumšory jsou od roku 1600 provozovány lázně na bázi sirovodíkových minerálních pramenů. Zde vás posadí do kotle plného minerálky, pod kotlem rozdělají oheň a říkají tomu čany.

Za zmínku stojí jeskyně Děravý kámen (Дiрявий камінь) a Synatorij (Синаторій), jezera Modré močály (Сині болота) a sopečné jezero Voročivské (Ворочівське).

Zajímavé jsou vesnice Turja Remerty, Likicary a další.

Na území perečínského rajónu je vrchol poloniny Runa.

Mukačevský okres, Okresy

Mukačevský rajón (okres)

Napsat komentář

Мукачівський район (uk), Mukačivskyj, Mukačevský, Mukačivský rajón, Okres Mukačevo, Мукачевский район (ru)

Mukačevský rajón (okres) se menší částí rozkládá v Zakarpatské nížině, jeho větší část je hornatým terénem Karpat. Nejvyšším bodem je 1018 metrů vysoká hora Dunavka. Nejvýznamější řekou je Latorica.

Na ploše 130000 (998 – ověřit) km2 zde žije přibližně 190 000 obyvatel.

Okresním městem je malebné a historicky významné Mukačevo s pěkným historickým centrem a do daleka viditelným hradem Palanok, které určitě stojí za prohlídku.

V okolí vesnice Hrabovo jsou mramorové jeskyně a také míslo zvané Černý les, které je opředeno množstvím legend s velmi negativním podtextem.

V okrese je hodně bažin (viz. sanatorium Solene Mlaky (Солені Млаки)), řek – kanálů a rybníků sloužících k intenzivnímu chovu ryb.

Nedaleko od Mukačeva na kopci Červená hůrka (Красна Горка) se nachází nejsevernější místo na světě, kde se pěstuje čaj.

Významné je sanatorium Karpaty, pro které byla vybudována i stejnojmená železniční stanice na trase Mukačevo – Lvov. Samotné sanatorium se nachází v bývalém zámku grafa (hraběte) Šenborna (Zámek Šemborn) obklopené nádherným parkem. Zámek se v roce 1939 neúspěšně pokoušel koupit nacistický ideolog Hermann Göring.

Léčit se můžete i v lázních Synjak, jejichž rozkvět začal za doby Československa v 30. letech minulého století.

Mižhirský okres, Okresy

Mižhirský rajón (okres)

Komentáře: 3

Alternativní názvy: Міжгірський район (uk), Mižhirský rajón, Mižhirskyj rajón, Mezihorský okres, Mižhirščina, Okres Mižhirja, Okres Mezihoří, Mežgorský, Mežgorskýj, Mežhorskyj rajón, Межгорский район (ru).

Miřžhirský okres (rajón) je podobně jako okresy Velikoberezňanský a Volovecký horským severním okresem a sdílí s nimi několik společných rysů.

Plocha okresu je 1200 km2, žije zde cca 50 tisíc obyvatel. Znatelnou převahu mají Ukrajinci / Rusíni.

Do roku 1953 se celek jmenoval Volivský okruh, pak se jeho centrum Volové přejmenovalo na Mižhirja (podobnost s nedalekým Volovcem) a s touto změnou došlo i k změně názvu okresu.

Mižhirščina je bohatá na minerální prameny, je jich zde 53 s vodou uhličito-chloro-kalciového typu.

Mižhirština je jedním z nejvíc ekologicky čistých území na Ukrajině.

Je zde až neuvěřitelně mnoho zachovalých a stále užívaných staveb lidové dřevěné architektůry. Dřevěných kostelíků je zde více než v Rachovském, Chustském a Tjáčevském okrese dohromady. Dřevěné kostelíky stojí v 34 zdejších vesnicích (je jich tu 43 + město Mižhirja). Některé vesnice jako Siněvirská Poljana a Svoboda připomínají živé skanzeny.

Mižhirský okres je cílem mnoha lyžařů. Známé je zejména lyžařské středisko pod poloninou Boržava (vesnice Pilipec a Podobovec). Tady se můžete nechat skropit vodou z jednoho z nejvyšších zakarpatských vodopádu – Šipot.

Atrakcí okresu je poloninský hřbet – poloniny Boržava, Krásná a další, Siněvirský národní park s jezerem Siněvir a pro mnoho Čechů a Moravanů naše téměř Mekka – vesnice Koločava.

V okrese je možné dohledat zbytky Linie Arpád, vybudované Maďary za II. světové války.

Významnými řekami jsou Rika a Terebla.

V zdejších lesích a na poloninách roste mnoho pokladů v podobě lesních plodů a hub. Sběr borůvek, brusinek, bylinek a hřibů je zde povýšen málem na průmyslové odvětví (v dobrém slova smyslu). V jednom zdroji jsem se dočetl o 120 tunách praváku a 40 tunách borůvek a brusinek sesbíraných ročně.

Další: Muzeum vorařství na Černé řece, Siněvirský pereval, Divoké jezero, vodopád Šipot.

Berehovský okres, Okresy

Berehovský rajón (okres)

Napsat komentář

Alternativní názvy: Берегівський район / uk, Berehivskyj, Berihovsky rajon, Okres Berehovo, Berehyvščyna, Berehovština.

Berehovský rajón (okres) je nejteplejším okresem Zakarpatí, žije zde nejvíc Maďarů a je proto jejich přirozeným centrem na Ukrajině. V hlavním městě okresu Berehovu, které je třetím největším městem Zakarpatí je konzulát Maďarska. Běžné jsou zde dvojjazyčné nápisy, přičemž nápis státním jazykem – ukrajinštinou bývá často níže a mnohdy špatě přeložen. Tomu se není co divit, starší generace obvykle mluví hlavě maďarsky a pak taky rusky.

Berehovština je vyhlášená vinařstvím a termálními prameny (budou samostatné stránky).

Berehovský rajón byl zřízený spojením okresů Pritisjanskoho (u řeky Tisy) a Kosonskoho berehovské župy v roce 1946. Jižní hranicí okresu je státní hranice Ukrajiny a Maďarska. Okres se rozkládá na 802 čtverečních kilometrech a žije zde přibližně 82400 obyvatel. Z toho 68% Maďarů, 24% Ukrajinců a Rusínů, 3,4% Rusů. Ve zbylých několika procentech má své zastoupení 70 dalších národností (Cigáni, Rumuni, Slováci, Němci, Židé a další).

Na počátku 90. let došlo k referendu, ve kterém se odhlasovalo vytvoření Maďarského autonomního okruhu na území berehovského okresu. Výsledek byl prohlášen neplatným.

V okrese je 43 vesnic (22 velkých), jedno seliště (Baťovo) a jedno město (Berehovo).

V Baťově je důležitý železniční uzel.

Vihohrady je osázeno 2979 hektarů.

Okresy

Rajóny / okresy

Napsat komentář

Ukrajina se administrativně dělí na oblasti, které jsou obdobou našich krajů.

Oblasti se skládají z rajónů, které lze přirovnat k našim okresům.

Rajóny jsou pojmenovány podle svého správního centra, kterým je největší město, případně seliště (селище міського типу / sídlo městského typu / městys).

Rajóny Zakarpatské oblasti

Okresy Zakarpatí