Archiv rubriky: Perečinský okres

Novoselická skála

 

новоселицка скала

 

http://extreme.com.ua/forum/nashi-otchyoty/4551-perechin-plishka-g-skala.html

http://www.vkarpaty.in.ua/active/88-peshexodnye-marshruty-na-novoselickuyu-skalu.html

http://www.gpsies.com/map.do?fileId=rilpegqkcjywpuji&language=ru

 

http://vigorlat.blogspot.com/2011/05/08052011.html

 

Закарпатців запрошують в похід на Новоселицьку скелю

Tuří Remety (Turja Remety, Turji Remeti, Turjanský Remety)

Sedím v restauraci Zolotyj tur v Tuřích Remetech přede mnou čtvrt kilová porce žabích stehýnek a poslouchám povídání předsedkyně místního sdružení Matice slovenské paní Mariany. Příjemný začátek pohodového víkendu v zajímavé vesnici perečinského rajonu. Pobyt jsem si užil, přestože mě opět oklamala předpověď počasí a místo hřejivého zářijového sluníčka na mě padal chladný podzimní déšť. Tuří Remety nejsou moc vyhledávány turisty, přesto (nebo možná právě proto) se mi zde podařilo najít levné, ale přitom velmi kvalitní ubytování v hájence postavené za první Československé republiky (jak nezapomněl její majitel připomenout).

Zolotyj tur v Tuřích Remetech

Kromě hor, které vesnici obklopují patří k místním zajímavostem především slovenská menšina a její katolický kostel, pamětní deska pošťáku Fedoru Feketymu, židovský hřbitov a zdejší kulinářská specialita žabí stehýnka.

erb Tuří Remety

Turja Remety leží v Turjanské dolině na soutoku říček Turja (Тур’я ) a Turica (Туриця ). Všechny názvy pocházejí od dávného krále místních lesů pratura (tur evropský – jde o jiné zvíře než zubr i než karpatský bůvol), který vyhynul v 17. století.

První písemná zmínka je z roku 1451. Tento letopočet se dostal také do erbu sela. Pověsti říkají že v dávných dobách zde v podzemních chodbách žili mniši (remeti). Další pověst říká, že v zdejších lesích strávil jako poustevník konec svého života uherský král Šalamoun I. (1053 – 1087) syn krále arpádovce Ondřeje I. a Anastasie Kyjevské (dcery kyjevského knížete Jaroslava Moudrého).

Rímskokatolický kostol postavený v r.1885

V Turjanských Remetách (slovenský název vesnice) žije početná slovenská menšina. Na restauraci Zolotyj tur v centru vesnice je vyvěšená slovenská vlajka. V místním katolickém kostele z roku 1885 jsou nápisy ve slovenštině. Slováci jsou spojováni i z místní specialitou žabími stehýnky a protože jsou jejích hlavními konzumenty, tak se jim tady říká „Žabaři“.

slovenský kostel

Turjanské Remety jsou jedinou vesnicí na Zakarpatí, kde se žabí stehýnka konzumují. Přestože je tato delikatesa dávaná do souvislosti s místními Slováky, tak počátky její obliby lze najít na začátku XIX. století, kdy zde Rakousko-Uhersko deportovalo v roce 1816 (po bitvě u Waterloo) důstojníky napoleonovy armády. Žáby se zde loví na jaře. Místní lidé tvrdí, že jejich maso je chutné pouze do první bouřky (do května). K dostání jsou místní stehýnka ovšem po celý rok, protože vesničané je zamrazují do zásoby. Pro kilogram stehýnek je nutné ulovit přibližně 80 kusů žab. Tuto místní specialitu můžete ochutnat například v restauraci Zolotyj tur , kde je dělají jednoduše v trojobalu. Žabí stehýnka můžete ve vesnici jíst také smažené ve vajíčku, na smetaně, marinované, připravené jako šašlik nebo sušené. Slyšel jsem, že se z nich dělá také polévka. Kilogram syrových stehýnek stojí okolo 100-200 hriven. Za 250g porci smažených stehýnek jsem v restauraci zaplatil 61 hriven. Turjanské žáby už je možné ochutnat také v některých restauracích v Užhorodu. Existuje plán na výstavbu žabí farmy.

žabí stehýnka

Na stěně nynějšího pravoslavného kostela Sv. Michala (1616, rekonstrukce 1990 ) byla v roce 1838 umístěná další místní rarita. Jde o na světě první pamětní desku na počest pošťáka. Oslavovaným pošťákem je Fedor Fekety, obyvatel Turja Remety, který zemřel v roce 1838, když v zimě prochladnul na jedné ze svých pravidelných denních pěších cest pro poštu do Užhorodu přes hory (50km tam a zpět), které vykonával více než 30 let. V roce 2004 byla postavena Fedoru postavena socha v centru okresního města Perečin. Perečinská socha je ale tak trochu neslušný plagiát, pokus o vydělání na popularitě této oslavy poctivě dělané obyčejné práce v podstatě obyčejného člověka.

pravoslavná cerkva

Na Turjanské pamětní desce je napsáno:

„Na památku přátelství, rozvahy, poctivosti a úslužnosti Fedora Fekety. Zemřel 1838.“

Pamětní deska pošťáku Fedoru Fekety

Vedle pravoslavného kostela je dřevěná zelená zvonice. Na věži kostela jsou namalovány hodiny, které pořád ukazují čas 9 hodin.

U pravoslavného kostela je zajímavý hřbitov na kterém naleznete hroby významných místních lidí. Zajímavými jsou litinové náhrobky, které připomínají, že ve vesnici v 19. století bývala slévárna. Z místní slévárny pochází například socha Herakla (1842), kterou najdeme na nádvoří užhorodského hradu. Výrobky turjanské slévárny byly označovány nápisem Ungvar (Užhorod).

 

namalované hodiny
zvonice z roku 1928

fr

Třetí místní kostel slouží katolíkům byzantského obřadu a byl postaven teprve nedávno.

Řeckokatolický kostel

Kousek od řeky Turja na okraji nynějšího fotbalového hřiště je pozůstatek židovského hřbitova.

Židovský hřbitov
židovský náhrobek

Okolo „nové“ školy jsou vysázeny zajímavé dřeviny. Mimo jiné zde roste hodně ukrajinského národního keře kaliny.

V dnešní psychiatrické léčebně byl za Československa státní hřebčín, v kterém bylo chováno plemeno vzácného huculského koně.

V dvoupodlažní budově poblíž slovenského kostela býval dříve pivovar, později mlýn, který pracoval do roku 2000. Můžete zde vedle sebe vidět mlýnské stroje z doby Rakousko-Uherska (1896), Československa a Sovětského svazu.

V roce 2002 ve výšce 13,5 kilometrů kousek od obce skončila světelná dráha výjimečného superbolidu „Turja Remety“. Pomalu letící bolid dosáhl jasnosti mnohonásobně převyšující jasnost Měsíce v úplňku a ozářil nejen oblohu, ale také okolní krajinu. Jev trval několik sekund. Bolid se pravděpodobně rozpadl na 3 kusy a na zem dopadlo podle odhadu vědců několik set kilogramů jeho hmoty. Po dopadu bylo slyšet na území Zakarpatí a v části Slovenska, silné dunění a v některých místech se otřásaly i zdi a okenní tabule.

Přes Turi Remety jezdí některé autobusy na lince Užhorod – Svaljava.

Turjanská dolina

Okolí Turji Remety je stvořené k procházkám po lesích, sbírání hub a lesních plodů, ale i k delším tůrám. Můžeme se vydat na např. na Poloninu Runa či Lutanskou Holici. Z vesnice lze podnikat cyklovýlety, třeba do lázeňského střediska Lumčory.

No a tady je hájenka, kterou jsem měl pronajatou:

Hájenka

Koordináty: 48°42’51“ N, 22°35’38“ E ; Perečinský rajón, Nadmořská výška: 204 m; Počet obyvatel: 3.340

PSČ: 89221 ; telefonní předvolba: +380 3145 ; ukr: Тур’ї Ремети / Tur’i Remety, další varianty názvu: Tuří Remety, Turjí Remeti, Turaremete, Turja Remete, Turjí Remety, Remetoturi, Tur’yanremety [Rusky], Turjaremete [Maďarsky], Turjanský Remety [Slovensky], Remit [Jidiš],, Turja Remeta [Polsky]

Ubytování Hájenka / Tuří Remety

Hájenka

Hájenka stojící na samotě kousek za vesnicí Turi Remety nabízí spousty prostoru jak pod střechou v domě tak na zahradě. Tento příjemný dřevěný dům je velmi dobře vybaven prakticky vším na co si vzpomenete. U domu jsou 2 besídky, malý rybník (lze chytat ryby), houpačky pro děti.

Hájenka se pronajímá jako celek. Za 2 dny pronájmu v létě jsem zaplatil 200 hriven. Majitel je velmi rozumný a ochotný člověk, bydlí na kraji vesnice. S majitelem se lze domluvit, že ubytované přiveze od zastávky autobusu v obci, případně od vlaku ze Svaljavy, Perečinu nebo Užhorodu.

Po asfaltové cestě jde autem dojet až k bráně pozemku na kterém dobrá polní cesta.

Hájenku postavily československé úřady v období I. republiky. Po rozpadu SSSR jí koupil současný majitel, chvíli v ní bydlel a pak si postavil dům na okraji vesnice. Majitel má na pozemku zaparkovaný traktor a pozemek obhospodařuje (sad, včely). Jeho činnost je ale rušivá minimálně.

Pozor na zahradě se nachází včelí úly, kladem je, že si můžete koupit med, záporem, že je nutné pohlídat si děti.

  • přízemí: plně vybavená kuchyň (lednička, mikrovlnka, rychlovarná konvice, plynový sporák, dřez, nádobí), jídelna, ložnice (manželská postel, krb, šatní skříň), koupelna patro (sprchový kout, umyvadlo, pračka) a samostatné WC.
  • patro: ložnice (rozkládací pohovka, šatní skříň), dětský pokoj (dvě samostatné postele, skříň).

Topit je možné v krbu nebo elektrickými konventory. Chladná i teplá voda je stále k dispozici (bojler na 100L).

K dispozici jsou televize a satelit pro příjem 3 družic.

Nejbližší kafé, restaurace a obchody jsou vzdáleny cca 3 kilometry. Nejbližší lyžařský vlek 12 km (Vojevodino 500m). Nejbližší vlakové nádraží je v Perečinu.

Mobilní operátoři: MTS, KyivStar

Pohled od Hájenky do Turjanské doliny

1/200 s, F5.6, ISO 64

1/80 s, F5.0, ISO 64

1/250 s, F5.6, ISO 64
1/30 s, F2.8, ISO 100

1/30 s, F2.8, ISO 100
1/30 s, F2.8, ISO 1001/30 s, F2.8, ISO 100

1/30 s, F2.8, ISO 64
1/30 s, F2.8, ISO 100

1/30 s, F2.8, ISO 100

Perečínský rajón (okres)

Alternativní názvy: Перечинський район (uk), Perečynskyj rajón, Perečynský rajón, Perečynščina, Perečínština, Okres Perečín, Перечиньскый район (rue), Перечинский район (ru)

Na severu Zakarpatí u ukrajisko-slovenskké hranice se na ploše 626 km2 rozkládá okres Perečín, ve kterém žije cca 33 tisíc obyvatel. Tento kousek země patří k nejvíc ekologicky čistým místům Ukrajiny. Hory zde stejně jako v okrese Velký Berezný nemají tak efektní, dech beroucí vzhled jako v jiných horských oblastech Zakarpatí, ale jsou velmi cenné z ekologického hlediska.

Hlavním městem okresu je městečko Perečín, kromě něj zde najdete ještě 24 vesnic, z nichž 7 má status horské vesnice.

Perečínščina je krajem Lemků – jednoho z rusínských plemen. Žije zde ale i hodně Slováků, kteří ovlivnili a ovlivňují charakter tohoto kousku Karpat. Stejně jako ve většině jiných částí Zakarpatí i zde najdeme také Ukrajince, Rusy, Maďary, Cigány a další národnosti.

Významnou řekou je Už a a její přítok Turja.

Řeka Turja je hranicí mezi Karpaty vulkanickými a částí vzniklou vlivem tektonického pohybu litosférických desek. Jméno Turja nebo Turji najdeme v názvech několika místních vesnic a pochází od vyhynulého tvora tura evropského.

V údolí říčky Šipot je státní rezervace Sokolí skály (Соколові скелі).

Ve vesnicích Turja Poljana a Lumšory jsou vodopády.

V vesnici Dubrynyči je ložisko kvalitního kaolínu.

Na Perečínštině je 13 pramenů minerálních vod (uhličitých (вуглекислі) a sirovodíkových (сульфідні)).

Ve vesnici Lumšory jsou od roku 1600 provozovány lázně na bázi sirovodíkových minerálních pramenů. Zde vás posadí do kotle plného minerálky, pod kotlem rozdělají oheň a říkají tomu čany.

Za zmínku stojí jeskyně Děravý kámen (Дiрявий камінь) a Synatorij (Синаторій), jezera Modré močály (Сині болота) a sopečné jezero Voročivské (Ворочівське).

Zajímavé jsou vesnice Turja Remerty, Likicary a další.

Na území perečínského rajónu je vrchol poloniny Runa.