Archiv štítku: Terebla

vesnice Siněvir

Na cestě mezi Koločavou a městečkem Mižhirja na odbočce na Siněvirské jezero pod Siněvirským perevalem na řece Terebla leží větší, rozlehlá vesnice jménem Siněvir.

Lidé kteří míří na Siněvirské jezero si občas koupí jízdenku do Siněviru a pak se dost diví, když je autobusu řidič vyklopí 20 kilometrů od jezera a zejména, když zjistí, že dál nic nejede.

Pokud chcete až na jezero doporučuji vydat se pěšky údolím Terebly a pokusit se stopnout nějaké to auto. Odvoz si můžete s některým vlastníkem auta domluvit přímo v Siněviru.

Nedaleko vesnice Siněvir se v roce 1938 uskutečnil letní tábor 2. pražského skautského oddíl, legendární tak zvané “dvojky”, táboru se zúčastnil rekordní počet členů skautského oddílu (43). Táborovým vedoucím byl známý spisovatel Jaroslav Foglar. “Hoši od bobří řeky” tábor nazývali podle nazvvu vesnice Siněviru v Ottově naučném slovníku (Sinovír) “Tábor u Sinovíru”.

V roce 2007 se na místo vydala skupina 8 dobrovolníků, kteří podle dobových dokumentů a vzpomínek účastníků tábora identifikovali místo této akce a vztyčili zde památní totem.

Hned za odbočkou na Siněvirskou Poljanu a jezero Siněvir najdete nad řekou příjemnou kolibu a restauraci, kde vaří vynikající místní speciality.

Kousek za vesnicí začíná Siněvirský národní park. Za začátkem národního parku směrem na Siněvirskou Polanu je odbočka (doprava) do Muzea vorařství a kolem něj vede značená stezka kterou lze dojít k vysokohorskému jezeru Ozirce. Před odbočkou na levé straně silnice je bunkr linie Arpád.

 

Koordináty: 48°59′27″ N, 22°38′14″ E; Mižhirský rajón, Střední nadmořská výška: 968 m; Počet obyvatel: 4800.

PSČ: 90041; telefonní předvolba: +380 3146 ; ukr: Синевир (Synevyr), další varianty názvu: Синевир/Siněvir (ru), Alsószinevér (hu).

Siněvirská Poljana (Polana)

Siněvirská Poljana je jedna z mých oblíbených vesnic. Je výjimečná zajímavou lidovou architekturou a zároveň je to živá fungující vesnice.

Siněvirské Poljana se rozkládá v údolí řeky Terebly a na okolních svazích při cestě na Siněvirské jezeroSiněvirské jezero. Poljanu se vyplatí projít si pěšky. Zastavit se v místním obchůdku na pivo. Loudat se a pozorovat život vesnice. Pokud se povede počasí tak zde uděláte nádherné fotografie, s kterými budete dlouho ohromovat své přátele.

Ve vesnici je dřevěná Pokrovská cerkva z XVIII. století, která byla rekonstruována v roce 1847 mistrem I. Mercelem. V dnešní době kazí vzhled kostela plechové oplášťování.

Poljana mívá problém s vlky. V dřívějších dobách lesní závod vyplácel za odstřel vlka odměny. Dnes je odstřel regulován. V oblasti Siněvirského národního parku jsou vlci přemnoženi. Občas jsou vidět okolo západu slunce přímo ve vesnici, podle stop ve sněhu jí v noci navštěvují pravidelně. Zatím nejčastější objetí vlků jsou psi, podle jejich počtu jde odhadovat jak mnoho vlků se ten který rok v okolí Polany pohybuje.

Dříve se vesnice jmenovala Verchnij Siněvir (Верхній Синевир) (Felsoszinever (hu)).

Koordináty: 48° 35′4″ N, 23° 41′11″ E; Mižhirský rajón, Nadmořská výška centrum: 818 m; Počet obyvatel: 1350.

PSČ: 90040; telefonní předvolba: +380 3146 ; ukr: Синевирська Поляна (Synevyrska Poljana.

Ozirce, Divoké jezero

Ozirce známé také pod názvem Divoké jezero (Dyke ozero) je vysokohorským jezerem ležícím na severovýchodním svahu hory Hropa, která je součástí hřbetu Piškoňa, který patří do soustavy Vnitřních Horhan. Ozirce leží na okraji Národního parku Siněvir.

Jezero najdete ve výšce 1000 m obklopené smrkovým a bukovým lesem. Plocha je 1,2 hektary a maximální hloubka je 9,5 metrů. Divoké jezero stejně jako Siněvirské jezero má závalový původ. Voda v jezeře je mírně mineralizovaná a velmi chladná, i v parním létě dosahuje maximálně 15 °C. V zimě jezero zamrzá. Vytéká z něj potůček, který teče do Ozerjanky, přítoku Terebly. Jezero se pomalu zanáší, na povrchu plavou mechy. Ve středu ostrova je plovoucí ostrůvek. Divoké jezero je ukázkovým příkladem přerodu jezera v močál (našel jsem k tomu zajímavý materiál, pokud vyšetřím čas, nastuduji si jej a pokusím se ho tady v zjednodušené formě vložit). Rostou zde vzácné rostliny, vachty, rašeliníky a další.

V jezerní vodě žijí pstruzi a střevle.

Na břehu jsou 2 provizorní přístřešky pro turisty. K projížďce po jezeru je k dispozici malý vor. Okolo jezera vede stezka, takže jde pohodlně obejít.
Do Ozirce jde dojít po cestě od hlavní kanceláře Národního přírodního parku Siněvir podél potoka Ostrika nebo po značené cestě od Muzea vorařství podél Ozerjanky / Černé řeky (Čorna rika) (cca 4km, převýšení 200 m). Pozor po cestě se značená cesta rozdvojuje, pravá stezka vede na Piškolu a levá k jezeru.