Tjačevský rajón (okres)

Alternativní názvy:Тячівський район (uk), Tjačivskyj rajón, Tjačevskij rajón, Ťačevský rjaón, okres Tjačev, a další.

Centrem okresu je město Tjačev, je zde 5 sídel městského typu: Buštyno, Dubove, Solotvyno, Teresva, Usť-Čorna.

Plochou 1800 km2 je Tjačevský rajón největším na Ukrajině. Rozkládá se od jižní hranice Zakarpatí s Rumunskem po severní s Haličí (Ivanofrankivská obladt). Žije zde okolo 173000 lidí mnoha národností. Nejvýznamnějšími menšinami jsou Maďaři a Rumuni.

Nejvyšším bodem je hora Bratkivská s výškou 1788 metrů.

Část okresu u řeky Tisy je sice nížinou, ale větší částí je Tjačevština horský okres. Významnějšími výškovými body jsou pereval Legionů (1190m), hory Uhorská (1294m), Hropa (1494m), Stranžul (1630m), Mančul, Tempa.

V okrese je národní park Ugolsko-Širokolužňanský masív s krasovou oblastí a stalaktitovými jeskyněmi a rezervace Gorgany.

Zde se nachází Ruská Mokrá, kde je sních 116 dní v roce, což je ukrajinský rekord. Tato vesnice spolu s Usť Čornou, jak napovídá název, jsou místa se zvýšeným počtem srážek, což mimo jiné způsobuje sesuvy půdy.

Tjačevský rajón je výchozím místem pro přechody polonin Krásná (do Mižhorského rajónu) a Svidovec (do Rachovského rajónu).

Klidným místem pro odpočinek je středisko Černá voda.

Známým turistickým cílem je vesnice Solotvino, kde se od dávných dob těží sůl, a kde místní obyvatelé hovoří převážně rumunsky. Okolní vesnice připomínají městečka milionářů. Solotvino se pomalu (a občas i rychle) propadá, přesto i proto je vyhledávaným místem milovníků slaných koupelí, kteří k tomuto ukrajinskému „Mrtvému moři“ (slaná jezera vzniklá propady důlních šachet) rádi jezdí. V slaných dolech jsou léčebny pro alergiky. V Solotvinu se narodil v době československa (1924) mediální multimilionář Robetr Maxvel (Ján Ludvík Hoch).

Tjačevský okres se trochu podobá Chustskému okresu. Na jihu nízké hory divokých tvarů vulkanického původu, na severu klasické ukrajinské karpaty s poloninami. Výjimečná je hora/kopec v nížině mezi zmíněnými horami – Hora Kapolná. U tohoto nezvykle pravidelného 290 metrů vysokého kopce se nemůžou historikové, geologové a archeologové shodnout na jeho původu. Název Kapolná znamená kaple. Teorie vzniku jsou různé. Já se kloním k domněnce, že jde o určitý typ lidskou silou vytvořené pyramidy (historku o Atilovi, si nechám na později).

V selišti Buštino je zajímavý park z XVII. století.

Ve vesnici Ugolka, byl nejstarší monastýr kraje. Mniši zde přišli s žáky Cyrila a Metoděje. Dnešní obnovený ugolský monastýr je na jiném místě než původní.

V Malé Ugolce je zachován grafský myslivecký zámeček, jehož budova dnes slouží jako vesnická škola.

V Kyčerelích je starý mlýn.

V zdejších ugolských jeskyních našli archeologové stopy lovců mamutů z doby kamenné a římské mince.

V okrese je několik pěkných dřevěných kostelíků, ve vesnici Nižnaja Apša jsou hned 2 unikátní.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *