Archiv rubriky: Velikoberezňanský okres

Před 100 lety Edvard Beneš přivítal Nový rok na Podkarpatské Rusi

Edvard Beneš před 100 lety přivítal Nový rok na Podkarpatské Rusi. Přijel 30.12.1921 a odjel 02.01.1922.

Vy letos můžete jeho návštěvu zopakovat. Akce, kterou jsem pro vás připravil, začíná o den dřív tedy 29.12., odjezd se ale shoduje. Podobně, jako tehdy předseda vlády Edward Beneš, navštívíme Užhorod, Mukačevo a Berehovo (v prodloužené verzi). Základ pobytu ale bude v Užanském národním přírodním parku.

Silvestr roku 1921 Dr. Beneš oslavil společně s 80 pozvanými hosty v hotelu Koruna. Ten už dnes neexistuje, takže vám sice při prohlídce Užhorodu ukážu, kde se oslava konala, ubytováni ale budeme jinde – v útulném dřevěném hotýlku, kde vaří skvělou domácí kuchyni a podávají místní živé pivo.

Na akci budu jeden z průvodců a mám pro vás připraven nejen detailní popis silvestrovské akce našeho 2. prezidenta, ale i spousty dalších historek vztahujících se k Zakarpatí, nádhernému kousku země, kterému jsem se – nejen profesně – upsal před 13. lety.

Pokud chcete se mnou oslavit stoleté výročí “Benešova Silvestra na Podkarpatské Rusi, PIŠTE, VOLEJTE.
petr.zidek@gmail.com, +380962832864 (i Viber a Telegram), m.me/petr.zidek

PROGRAM: Silvestr v Užanském národním parku s Zakarpati.cz
FB stránka akce: Facebook.com/events/402848217940965

Viruvzdorný Silvestr

Viruvzdorný Silvestr na Zakarpatí s průvodcem působícím 13 let na Ukrajině. Program je obnovený, ale turistika, pařba, relaxace a možnost volit mezi několika druhy programu zůstává stejná jako v minulých letech.

Koláž k silvestrovské události.
Karpatský Semmering, kterým se projedeme, zimní fotku bohužel nemám. Dále je Vodorozdělný hřbet, který bude jedním z našich turistických cílů. Poslední fotka je z čanu, tedy místní spy procedury.

Na Ukrajinu lze stále bez problému přijet. Nepředpokládám nijaké zhoršení. Ukrajina měla kromě 2 krátkých úseku v roce 2020 stále otevřené hranice.

I v případě nejhorší epidemiologické situace (červený stupeň) je akce při současných pravidlech realizovatelná (je tak speciálně připravená). Pokud jste očkovaní, je jediný problém povinné pojištění, to je ale zahrnuté v ceně akce.

ČR i Slovensko povolují cesty do zahraničí ! Slovensko i Maďarsko umožňuje bez problémů transfer na Ukrajinu.

Pokud očkovaní nejste, je situace horší, přijet můžete, ale musíme to spolu konzultovat.

Adresa akce na FB: https://www.facebook.com/events/402848217940965/

Petr Židek, m.me/petr.zidek, petr.gmail@gmail.com,
+380962832864 – Viber, Telegram

Pre účastníkov akcie z východného Slovenska bude organizovaná doprava do Užhorodu spolu s jedným zo sprievodcov.

Kontaktovať môžete:
Jakub Bobovič, m.me/jakub.bobovic.1, jakub.bobovic@gmail.com,
+421 918 881 986 – Whats App, Viber, Telegram

Vesnice, kde není obchod ani hospoda, kde není nic, co by regulérně pracovalo …kromě funkční knihovny!

Vesnice, kde není obchod ani hospoda, kde není nic, co by regulérně pracovalo …kromě funkční knihovny! V knihovně je knihovnice na plný úvazek, přestože do ní nikdo nechodí (v obci podle mě nežije ani 50 obyvatel). Na knihovně vlaje státní vlajka …obráceně 🙂

Prostě jako z pohádky.

Fotku jsem udělal při pilotním termínu naší nové akce
“Podzimní víkend v zapadlé zakarpatské vesničce” viz https://www.facebook.com/events/1838936679488849/

Akce bude mít příští týden reprízu a už je vyprodaná. Pokud bude zájem, můžeme v tom pokračovat, na podzim i v zimě. Akci uděláme klidně i pro skupinku 3 lidí.

Žorтava (Žornavý)

Žornava (Žornavý) je malá vesnice v okrese Velký Berezný, výhodou je železniční stanice na trase Užhorod – Sambor – Lvov.

Vesnice byla založena v roce 1602. Žije zde přibližně 600 obyvatel.

Žorňavou protéká řeka Už.

V krajina kde se Žornava nachází je velmi je malebná, přesně ona která posloužila k vytvoření malířské školy Podkarpatské Rusi, někdy zvané “Zakarpatský Barbizon“.

Zajímavostí jsou pozůstatky maďarského opevnění Linie Arpád z doby II. světové války. Všechny hlavní objekty se nacházejí maximálně 200 metrů od hlavní silnice.

Kousek za vesnicí je Užanský národní park.

V letech 1924 – 1926 zde byla Československými Státními lesy a statky vybudována lesní úzkorozchodná (760 mm) železnice.
V roce 1927 byla u železniční stanice Žornava postavena pila. Úzkokolejka začínala právě u této pily a vedla údolím Uže souběžně s normální železnicí. Ve vesnici Záhorb odbočovala na severozápad do neschůdného údolí Stužice a končila v pralese jihozápadně od vrcholu Kremenec. Závěrečný úsek leží na území Slovenska, kde jsou dodnes zbytky trati viditelné. Z trati vedly odbočky do údolí Paporotného, Bystrého, Tichého a Židovského potoka. Druhá větev úzkokolejky vedla také podél trati ČSD, ale opačným směrem a pak na západ do Panského lesa, kde se neschůdným údolím Žorňavského potoku dostala až do výšky 700 metrů n.m.

Když jsem před svou návštěvou Žorňavy hledal na netu nějaké informace, narazil jsem na stránku http://www.expudice.cz/blog/view.php?id=55 a hned jsem se na návštěvu začal docela těšit.

cituji:

…. a hned za řekou byla Žornava. Chlap nás ved vesnicí a doslova u každýho baráku se s náma zastavil a říkal lidem něco ve smyslu, koukejte co jsem to dneska našel v lese. Žornava je typická ukrajinskýá vesnice, kde je skoro všechno pobořený, silnice jsou většinou bez asfaltu a všude po vsi pochodujou krávy, husy a další domácí mazlíčkové. Došli jsme až před hospodu a hned jsme si dali pivo. Jak jsme tak seděli tak se začala scházet celá vesnice a koukala na nás! Ke stolu si k “zachránci” přisedli ještě tři jeho kámoši (všichni byli v Čechách na práci a jednoho dokonce vyhodili za nelegální pobyt). Ten co ho vyhodili byl nejpodlejzavější, furt tvrdil, že nich nechce, žádný peníze a že nám jen tak sežene hotel, když jsme řekli, že hotel nechcem, že jedeme vlakem pryč hned zase tvrdil ať se ničeho nebojíme, že pojede s náma. Všem jsme koupili pivo a stakan vodky a tak se hovor stával čím dál tím víc družnější. Brácha toho nejpodlejzavějšího měl na sobě starou českou uniformu a moc toho nenamluvil. S ostatníma jsme řešili jestli se dá přejít z Ukrajiny do Polska někde poblíž a zjistili jsme, že ne. Ten poslední chlápek co s náma seděl u stolu byl správce místního parku a byla s nim spolu s našim “zachráncem” nejrozumnější řeč. A tak jsme popíjeli vodku a rum a pivo a bylo nám v tý hospůdce dobře a kolem nás chodili lidi z vesnice a zastavovali se a dívali se na nás, prostě pohoda.

Koordináty: 48°59′27″ N, 22°38′14″ ; Velikoberezňanský rajón, Nadmořská výška centrum: 337 m; Počet obyvatel: 600.

PSČ: 89012 ; telefonní předvolba: +380 3135 ; ukr: Жорнава , další varianty názvu: Жорнава [Rusky], Malomrét [Maďarsky].

Kněhyňský meteorit

Meteorit Kvěhyně je největší známý meteorit, který kdy dopadl na území Evropy. Jeho váha se odhaduje na 500 kg. Šlo o kamenný meteorit, tzv. chondrit (třída LL5).

Pád meteoritu Kňahyně

K dopadu došlo 9. června 1866 přibližně v 17 hodin. Meteorit byl pozorován v podobě jasného bolidu podobného oslnivé ohnivé kouli nad územím dnešního Slovenska, nad Liptovským Mikulášem, Šarišem, Zemplínem a Prešovem. Přibližně ve výšce 40 km nad vesnicí Kňahyňa se rozpadl na více než 1200 kusů a způsobil tak meteorický déšť. Kusy meteoritu dopadly na území o poloměru přibližně 5 km.

Dopad meteoritského deště způsobil mezi místními obyvateli obrovskou paniku a vyvolal domněnky o konci světa. Přes obrovské množství kamenů, které spadly s nebe, však kupodivu nikdo nezemřel.

Rozpad meteoritu Kňahyně

Hlavní část meteoritu (nejspíš jeho jádro) o váze 279 766 gramů dopadla 8 kilometrů od vesnice Kněhyně na svahu hory Stinka (Stinská, Stenok) (1078m) v oblasti Černé mlaky – koordináty 48°54′ s.š 22°24′.v.d. Místo dopadu se dnes nachází na území Užanského národního parku v těsném sousedství hranice se Slovenskem. Na místě je signál pouze slovenské GSM sítě Orange.

Kněhyňský meteorit - dobobé ilustrace

Hlavní část meteoritu našel po několika dnech obyvatel vesnice Kňjahyňa Vasyl Kryvjanyk v hloubce 2 metry. Meteorit byl rozpadlý na 2 větší a jednu menší část. O nálezu se dozvěděl český lesník Anton Pokorný a meteorit za 2 voly koupil. Následně meteorit výhodně přeprodal Vídeňskému císařskému muzeu (nyní Muzeum přírodní historie), kde lze meteorit spatřit do dnes. Menší úlomky najdeme v 150 muzeích světa.

Kňehyńský meteorit v muzeu ve Vídni

Německý geolog Otto Hahn tvrdil, že v meteoritu Kňjahyňa byly nalezeny částice mimozemských korálů, parazitů a rostlin (viz publikace “Die Meteorite (crondrite) und ihre Organismen”).

Die Meteorite (crondrite) und ihre Organismen)

Úlomky meteoritu je nejspíš možné najít do dnes, stále existují hledači, kteří neztrácejí naději si takto slušně přivydělat. Kousky kněhyňského meteoritu se totiž prodávají za tisíce dolarů.

Meteorit vyvolal svého času dost velký rozruch. V roce 1892 na místo dopadu přicestoval i slavný spisovatel Jules Verne, jemuž se cesta nejspíš stala inspirací k napsání knihy Tajemný hrad v Karpatech.

Místo dopadu bylo dlouhou dobu vyhledáváno i turisty. Po připojení Podkarpatské Rusi k SSSR se ovšem ocitlo příliš blízko hranice a upadlo v nedobrovolné zapomnění.

Poznámky: název se používá a přepisuje nejednotně, proto i v textu používám různé tvary tohoto názvu: Kněhyně, Kněhyňa, Kňahyňa, Kněžna, Kňjahyňa.

Koordináty: N 49°00.506′, E 22°32.989′; Velikoberezňanský rajón

hora Javorník (Javirnik)

Hřeben Javorníku leží v východních Beskydech v rajónu Velký Berezný a z jihu ohraničuje Užanský národní park. Nejvyžším bodem je vrchol Javorník, který se má měří 1017 m.

Na Javorníku je dodnes funkční horská chata postavena v 30. letech Klubem československých turistů (KČST). Ubytování zde stojí 50 hriven za noc, je sice sparťanské, ale chata má výjimečnou atmosféru. Už 30 let tady bez přerušení správcuje pan Michal. Zpočátku se zdá poutníkům přísný a nepřístupný, ale je to dáno jeho špatnými zkušenosti s skoupými turisty (já se mu vůbec nedivím). Když dáte najevo, že jste ochotni mu na těžké živobytí alespoň trochu přispět a koupit si třeba nastojku, víno, čaj nebo zaplatit 5 hriven za exkursi chatou, stane se s něho milý společník, který dovede pobavit poutníky.

V chatě Pod Javorníkem je možné vyrobit elektřinu s pomocí agregátu. Chata nemá vlastní studnu a vodu je nutné zde nosit ručně.

V roce 2015 došlo k prodeji chaty na Javorníku, výměně správce a 25.04.2015 chata vyhořela.

Vrchol je označen kamenem usazeným zde v roce 1925 opět KČST. Na hřebenu je vysílač.

Javorník je ideálním turistickým cílem. Je dobře dostupný u Užhorodu autobusem i vlakem. Hora jde zdolat během jednoho dne (i s cestou z Užhorodu), přičemž chata KČST umožňuje přespání a několikadenní pobyt. Na Javorník vede několik různě dlouhých cest, které jsou dobře značené. Orientačně je hora bezproblémová a lze se na ní vydat po celý rok (pozor v zimě nebudou prošláplé cesty).

Osobně považuji za nejlepší způsob zdolání Javorníku vyjít z Velkého Berezného po cestě přes cikánský tábor, pak se napojit na žlutou značku, z cesty zahnout u kapličky nad Ruským Močárem a po žluté pokračovat až k chatě KČST a odtud na vrchol.

Na Javorník se jde vydat z Velkého Berezného, Ruského Močaru, Kostryna nebo vesnice Sil.

Velikoberezňanský rajón (okres)

Alternativní názvy: Великоберезнянський район/uk, Velykobereznjanskyj, Velykoberezenský rajón, Velikoberezňanský rajón, Okres Velkyj Bereznyj, okres Velykyj Bereznyj, Okres Velký Berezný, Berezňanský okres a další.

Okres Velký Berezný se nachází na severozápadě Zakarpatí u hranic se Slovenskem a Polskem. Je to typický horský okres.

Rajón se rozkládá na ploše 800 čtverečních kilometrů. Žiej zde přibližně 28 211 (2006) obyvatel. Většina z nich jsou Ukrajinci a Rusíni, ale žije zde i hodně Slováků a Maďaři, Cigáni, Židé, Rusové a jiné národnosti.

V okrese je jedno seliště (sídlo městského typu, městys) Velký Berezný, který je zároveň okresním centrem a 32 vesnic.

Většina lidí v Velykoberezenském rajónu žije v údolí řeky Už.

Nejvyžším bodem okresu je polonina Rivna (Rovná), jejíž nejvyšší místo je 1463 metrů nad mořem (vrchol je ovšem na území okresu Perečín).

Velikoberezňanština je atraktivním místem pro turisty, i když ti z ČR je ještě nestihli objevit, stejně jako na okres ze severu přiléhající haličské Karpaty a tamní zajímavá města Sambir a Turka s okolím.

Na území rajónu je Užanský národní park, jeskyně v okolí hory Menčul, zimní lyžařské středisko Krasija, zbytky vojenského opevnění Linie Arpád, zachovalá dřevěná lidová architektura (kostelíky a chalupy). Turisté mohou zamířit na poloninu Runu a Ostru nebo na Užocký pereval, který je zajímavý nejen přírodními krásami, ale i neblahými událostmi z I. světové války a který několikrát zmínil ve své knize Dobrý voják Švejk spisovatel Jaroslav Hašek. Najde se zde však hodně dalších zajímavých míst (např. horu Javorník).

Ve vesnicích Sůl a Užok vytékají ze země minerální prameny.

Do seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO byl zapsán dřevěný kostelík v vesnici Užok a bukové pralezy v okolí vesnise Stužica.

Za zmínku určitě patří místo dopadu obrovského “Kněhyňského meteoritu“, které v roce 1892 navštívil spisovatel vědeckofantastické literatury Jules Verne. Tato cesta se mu stala inspirací k napsání dobrodružného románu "Tajemný hrad v Karpatech".