Alternativní názvy: Перечинський район (uk), Perečynskyj rajón, Perečynský rajón, Perečynščina, Perečínština, Okres Perečín, Перечиньскый район (rue), Перечинский район (ru)

Na severu Zakarpatí u ukrajisko-slovenskké hranice se na ploše 626 km2 rozkládá okres Perečín, ve kterém žije cca 33 tisíc obyvatel. Tento kousek země patří k nejvíc ekologicky čistým místům Ukrajiny. Hory zde stejně jako v okrese Velký Berezný nemají tak efektní, dech beroucí vzhled jako v jiných horských oblastech Zakarpatí, ale jsou velmi cenné z ekologického hlediska.

Hlavním městem okresu je městečko Perečín, kromě něj zde najdete ještě 24 vesnic, z nichž 7 má status horské vesnice.

Perečínščina je krajem Lemků – jednoho z rusínských plemen. Žije zde ale i hodně Slováků, kteří ovlivnili a ovlivňují charakter tohoto kousku Karpat. Stejně jako ve většině jiných částí Zakarpatí i zde najdeme také Ukrajince, Rusy, Maďary, Cigány a další národnosti.

Významnou řekou je Už a a její přítok Turja.

Řeka Turja je hranicí mezi Karpaty vulkanickými a částí vzniklou vlivem tektonického pohybu litosférických desek. Jméno Turja nebo Turji najdeme v názvech několika místních vesnic a pochází od vyhynulého tvora tura evropského.

V údolí říčky Šipot je státní rezervace Sokolí skály (Соколові скелі).

Ve vesnicích Turja Poljana a Lumšory jsou vodopády.

V vesnici Dubrynyči je ložisko kvalitního kaolínu.

Na Perečínštině je 13 pramenů minerálních vod (uhličitých (вуглекислі) a sirovodíkových (сульфідні)).

Ve vesnici Lumšory jsou od roku 1600 provozovány lázně na bázi sirovodíkových minerálních pramenů. Zde vás posadí do kotle plného minerálky, pod kotlem rozdělají oheň a říkají tomu čany.

Za zmínku stojí jeskyně Děravý kámen (Дiрявий камінь) a Synatorij (Синаторій), jezera Modré močály (Сині болота) a sopečné jezero Voročivské (Ворочівське).

Zajímavé jsou vesnice Turja Remerty, Likicary a další.

Na území perečínského rajónu je vrchol poloniny Runa.