Archiv rubriky: Tjačevský okres

Vilchivci / Olchovcy

Vilchivci je jedna z vesnic Tjačevského okresu (rajonu), místní vesnici říkají Oľchovci.

Vesnicí jsem sice několikrát projížděl, protože leží na turisticky často využívané trase Tjačev – Usť Čorná, ale nikdy jsem se v ní nezastavil, neodpočinul, nezašel na ryby, pivo nevypil, …

… až do chvíle než jsem se seznámil s krajanem, Čechem, který ve Vilchivcích (Vilchivcách) žije s přestávkami už téměř 20 let.

S radostí jsem přijal jeho pozvání do této malebné vesničky v údolí řeky Teresvy. Vypili jsme skoro 2 litry skvělé ukrajinské vodky a snědli obrovské množství báječného česko-ukrajinského šašliku. Vynikající kuchařkou se ukázala i žena hostitele. Po dlouhé době jsem jedl mnou už téměř zapomenuté “české” jídlo Vídeňský řízek.

Teresva Vilchivci

Z jedné – východní – strany vesnici ohraničuje na ryby bohatá řeka Teresva a z druhé – západní – strany jí jakoby poutá val kopců sahajících do výšky 544 metrů n.m.. Z těchto kopců by měl být nejlepší výhled na vesnici, což ale potvrdit nemůžu, protože jsem v době návštěvy měl jiné starosti, než běhat po okolních kopcích. Co mám ověřeno, tak to , že s vesnice je krásný výhled na poloninu Apecká

Podle Wikipedie v roce 1910 v Vilchivcích žilo 3150 obyvatel. Z toho bylo 2490 Rusínů, 548 Němců a 110 Maďarů. V roce 2001 byl počet obyvatel 3374. Já se domnívám, že ty údaje moc nesedí, například nejsou zmíněni Židé, přitom je v obci velká synagoga. Také nárůst počtu obyvatel od roku 19110 do 2001 je na zakarpatské poměry malý.

Synagoga Vilchivci

Ve Vilchivcích je mnoho obchodů, kaváren, služeb. Je zde škola, školka, vesnická poliklinika, pravoslavný a katolický kostel a mužský klášter (monastyr).

Zajímavostí je, že zdejší katolický kostel snad stavěli Češi o čemž mi vyprávěl můj hostitel. Prý ho dokonce před lety jeden z českých organizátorů navštívil doma a i u něj přespal. (další informace se pokusím zajistit – máte-li pište)

Pohled na katolický kostel ve Vilchivcích z pravoslavné cerkvy

Díky hostiteli a jeho známosti s kostelníkem pravoslavné cerkve jsem měl možnost fotografovat z kostelní věže. To byl můj zážitek #1, do této chvíle jsem totiž nikdy v běžně nepřístupné věži kostela nebyl.

Pohled z kostelní věže Vilchivci

v kostelní věži

Interiér pravoslavného kostela

Moc se mi líbilo i nespoutané řečiště Teresvy, které viditelně občas v době povodní přichází návštěvu do některých příbytků místních obyvatel. Och, těch ryb co tam musí být!

Zajímavé bylo i posezení v ABC mahazynu (večerce se smíšeným zbožím) s jejím majitelkou rodačkou s Oděsy, která se rozhořčovala nad nekulturností místních obyvatel, přitom tvrdíce, že je učitelkou, žila v domněnce, že Irové nosí sukně, ale o tom snad až příště.

Kráva na hřišti

Možná zde doplní některá data i můj hostitel. Možná přidám fotky i z dalších návštěv.

Subjektivně se mi vesnice líbí a zvlášť její poloha. Tajemstvím pro mě zůstává její historie a to zvlášť kapitoly židovské.

Jo a ještě bych chtěl dodat, že můj český hostitel český má záměr v Vilchovcích vybudovat zázemí pro turisty s západní Evropy – a pro tento účel hledá investora.

Koordináty: 48°05′57″ N, 23°44′22″ E ; Tjačevské rajón, Nadmořská výška: 292 m; Počet obyvatel: 3.374

PSČ: 90542 ; telefonní předvolba: +380 3134 ; ukr: Вільхі́вці / Ольху́вці (vžitý místní název), další varianty názvu: Ольховцы [Rusky], Irhóc [Maďarsky].

Více fotek z Vilchivců najdete na http://ukrajina.tv/foto/vilchivci/

Tjačevský rajón (okres)

Alternativní názvy:Тячівський район (uk), Tjačivskyj rajón, Tjačevskij rajón, Ťačevský rjaón, okres Tjačev, a další.

Centrem okresu je město Tjačev, je zde 5 sídel městského typu: Buštyno, Dubove, Solotvyno, Teresva, Usť-Čorna.

Plochou 1800 km2 je Tjačevský rajón největším na Ukrajině. Rozkládá se od jižní hranice Zakarpatí s Rumunskem po severní s Haličí (Ivanofrankivská obladt). Žije zde okolo 173000 lidí mnoha národností. Nejvýznamnějšími menšinami jsou Maďaři a Rumuni.

Nejvyšším bodem je hora Bratkivská s výškou 1788 metrů.

Část okresu u řeky Tisy je sice nížinou, ale větší částí je Tjačevština horský okres. Významnějšími výškovými body jsou pereval Legionů (1190m), hory Uhorská (1294m), Hropa (1494m), Stranžul (1630m), Mančul, Tempa.

V okrese je národní park Ugolsko-Širokolužňanský masív s krasovou oblastí a stalaktitovými jeskyněmi a rezervace Gorgany.

Zde se nachází Ruská Mokrá, kde je sních 116 dní v roce, což je ukrajinský rekord. Tato vesnice spolu s Usť Čornou, jak napovídá název, jsou místa se zvýšeným počtem srážek, což mimo jiné způsobuje sesuvy půdy.

Tjačevský rajón je výchozím místem pro přechody polonin Krásná (do Mižhorského rajónu) a Svidovec (do Rachovského rajónu).

Klidným místem pro odpočinek je středisko Černá voda.

Známým turistickým cílem je vesnice Solotvino, kde se od dávných dob těží sůl, a kde místní obyvatelé hovoří převážně rumunsky. Okolní vesnice připomínají městečka milionářů. Solotvino se pomalu (a občas i rychle) propadá, přesto i proto je vyhledávaným místem milovníků slaných koupelí, kteří k tomuto ukrajinskému “Mrtvému moři” (slaná jezera vzniklá propady důlních šachet) rádi jezdí. V slaných dolech jsou léčebny pro alergiky. V Solotvinu se narodil v době československa (1924) mediální multimilionář Robetr Maxvel (Ján Ludvík Hoch).

Tjačevský okres se trochu podobá Chustskému okresu. Na jihu nízké hory divokých tvarů vulkanického původu, na severu klasické ukrajinské karpaty s poloninami. Výjimečná je hora/kopec v nížině mezi zmíněnými horami – Hora Kapolná. U tohoto nezvykle pravidelného 290 metrů vysokého kopce se nemůžou historikové, geologové a archeologové shodnout na jeho původu. Název Kapolná znamená kaple. Teorie vzniku jsou různé. Já se kloním k domněnce, že jde o určitý typ lidskou silou vytvořené pyramidy (historku o Atilovi, si nechám na později).

V selišti Buštino je zajímavý park z XVII. století.

Ve vesnici Ugolka, byl nejstarší monastýr kraje. Mniši zde přišli s žáky Cyrila a Metoděje. Dnešní obnovený ugolský monastýr je na jiném místě než původní.

V Malé Ugolce je zachován grafský myslivecký zámeček, jehož budova dnes slouží jako vesnická škola.

V Kyčerelích je starý mlýn.

V zdejších ugolských jeskyních našli archeologové stopy lovců mamutů z doby kamenné a římské mince.

V okrese je několik pěkných dřevěných kostelíků, ve vesnici Nižnaja Apša jsou hned 2 unikátní.