Alternativní názvy: Хустський район (uk), Chuststý rajón, Okres Chust, Chustskyj rajón, Chustščina, Хустский район (ru).
Chustský rajón (okres) se nachází na jihu střední části Zakarpatí u hranice s Rumunskem.
Největšími řekami jsou Tisa, Terebla a Rika.
Na jihu okresu, za Tisou, jsou neschůdně a divoce vyhlížející nízké, ale krásné transylvánské hory vulkanického původu. Na severu začínají ukrajinské Karpaty a poloniny. V střední západní části okresu je samostatný horský masív Tupyj (Tupý, Chustské hory, Velký Šolec).
U vesnice Lipča na severovýchodní části masívu Tupyj je zajímavé vulkanické Lipovecké jezero. Masív může zaujmout také Nireckým vodopádem na potoce Nirec.
Na řece Terebla, mezi horami je velká přehrada Vilšany, která se táhne pod poloninou Mančul téměř až k Koločavě. Z přehrady, přes hory se voda žene uměle vytvořeným podzemním kanálem do řeky Rika, kde pohání turbíny vodní elektrárny.
Za řekou Tisou, kromě oko přitahujících sopečných kopců a vesniček s převážně maďarským obyvatelstvem, jsou známé “snobské” lázně Šajan, kde nejenže ze země vyvěrá vynikající Šajanská minerálka, ale kde je i výjímečně příjemné klima.
Přírodním unikátem je Dolina narcisů. Kromě ní je zde několik malých rezervací, ve kterých jsou chráněny unikátní rostliny a živočichové.
Krásná je jakoby odlehlejší a turisty méně navštěvovaná polonina Mančul, kde lze nahlédnout pod pokličku práce ovčáků, vyzkoušet si výrobu ovčího sýra a ochutnat lahodnou sladkou a příjemně tučnou vurdu. Na Mančulu začíná Užanský národní park.
Přes Chustský rajón, konkrétně přes Sokernici, Zolotarovo, Drahovo, Zabriď, Vilšany vede nejhezčí a nejromantičtější cesta do Koločavy. Kolem cesty jsou k vidění unikátní dřevěné kostelíky (Sokernica, Krajnikovo, Šandrovo, Danylovo), přehrada Vilšany a temné selo Drahovo, jehož zakladatel Drah podle pověsti po přesídlení do Rumunska, založil známý šlechtický rod z kterého později vzešel Vlad III. Dracula – Tepeš.
Cesta se vine krásným údolím Terebly. Nahlížíte zde do životů svérázných vesničanů, Dolňanů i Vrchovinců. Okolo cesty je hodně velmi starých selských domů. Přes Tereblu jsou nebezpečně vyhlížející visuté mosty a zbytky mostů kamenných, které smetla divoká karpatská voda při častých povodních.
V Chustském rajónu je vesnice sýrů – Nižní Selice, nejjižnější místo světa, kde se užitkově chovají severští jeleni – vesnice Iza, která je také známá produkcí košíků a jiných výrobků z proutí.
Nejen vesnice Iza je známá lidovou tvořivostí (řemesly), v vesnici Vyškovo se lidé věnují tradiční výrobě předmětů z kukuřičného šustí.
Nejpohádkovějším místem na Ukrajině je vesnice Horinčovo, jehož obyvatelé jsou pohádkami, pověstmi a povídačkami pověstní. Na základě zdejších pohádek, vyšlo několik knih. Když za SSSR v roce 1946 přijeli na Zakarpatí z Institutu etnografie sbírat “národní tvořivost”, tak si z Horinčova přivezli více než 300 pohádek !!!
Vesnice Šandrovo (ofic. Olexandrovka) je známá už zmiňovaným unikátním dřevěným kostelíkem, za zmínku ale stojí také to, že se zde v dávnějších dobách získávala sůl, za které vesnice vděčila svému rozvoji. Ostatně dodnes zde mají lidé problémy s pitnou vodou, ze studní jim totiž teče voda slaná.
V sousedním Danylovu se našlo ložisko ropy.
Okresním městem je Chust, kde najdete několik zajímavých památek a nad kterým se tyčí zřícenina Chustského hradu. Chust byl hlavním městem nezávislého státu Karpatská Ukrajina.
Vyškovský hrad, z něhož se do dnešního dne zachovaly už pouze zbytky, střežil vodní cestu po Tise, kterou putovala sůl ze Solotvina. První zmínka o pevnosti na hoře Var-Heď je z roku 1281. V letech 1300-1350 byl hrad centrem Maramorošského komitatu.
Zajímavostí je, že právě tady ve vesnici Steblivka vynálezce A. Jenkovskyj (je po něm pojmenována ulice v Chustu) vynalezl stroj na mechanizovanou sklizeň pšenice, který byl později v USA patentován jako kombajn.
Další: památník na Krásném poli
