Na Krásném poli nedaleko od Chustu byla svedena byla svedena první větší bitva II. světové války (oficiálně II. SV začala napadením Polska 1.09.1939). Šlo o největší bitvu války, která se probíhala 14.3. až 18.3.1939 a bojovala v ní Československá armáda (Slovenská armáda ve slov.-maď. válce od 23.03) a Karpatská Sič proti armádě Maďarského království.

Na Krásném poli se střetli vojáci Karpatské Siče s maďarskou pravidelnou armádou, která táhla na tehdejší hlavní město Karpatské Ukrajiny Chust. Bitva probíhala 16.-17.03.1939 (podle některých zdrojů od 15.03.).
Síčovci, převážně Haličané a studenti chustských škol, kterých bylo 1600 zde vzdorovali 20 – 25 tisícům vojáků regulární armády, jejichž záměrem bylo dostat se přes řeku Tisu. Maďaři v bitvě nasadili děla, letectvo, tanky. Sičovci disponovali převážně puškami, ale měli i několik kulometů, děl a protitankové střely.

V bitvě zahynulo nebo bylo zraněno 1 400 Sičovců (ne všichni padli v boji, zajatci byli postříleni a naházeni do Tisy) a 5 – 8 000 maďarských vojáků. Bylo sestřeleno jedno letadlo.

V následujících týdnech zahynulo okolo 4 500 obyvatel tehdejší Karpatské Ukrajiny a další tisíce (4 000-5 000 Sičovců) se nevrátily z vězení a koncentračních táborů.

Československá armáda

Poslední českoslovenští vojáci opustili Chust 17.03.1939 a společně s prezidentem Karpatské Ukrajiny ustoupili do Rumunska (z jiných částí Karpatské Ukrajiny utíkali do Polska a na Slovensko). 18. března zaniká republika Karpatská Ukrajina. V horách však pokračovaly partizánské boje až do května.

21.března přechází poslední oddíl československých vojáků bránících Bečkov do Rumunska.

Zajímavostí je, že na Karpatské Ukrajině bojovali českoslovenští vojáci (a četníci) jménem tehdy už neexistujícího státu. Podobně jako Československé legie v Rusku.

Bojů se zúčastnilo přibližně 8000 mužů, z nichž bylo víc než 100 zabito. Českoslovenští vojáci se neangažovali v tak silných bojích jako byla bitva na Krásném poli. Přesto se dají jejich akce až na některé rozporné momenty hodnotit kladně. V bojích proti velké přesile si udrželi vysokou morálku, ustupovali na rozkaz, nikoliv chaoticky a protivníkovi způsobovali nemalé ztráty.

Hrdinové československé armády z bojů o Zakarpatí zůstali neoceněni. Vlast na ně zapomněla. Vojenský velitel Podkarpatské Rusi a ministr vlády Karpatské Ukrajiny generál Lev Prchala byl postaven mimo službu a zbaven hodností, do Československa se již nikdy nevrátil. Generál Oleg Svátek, který obraně proti maďarské invazi velel byl popraven v kasárnách na Ruzyni v říjnu 1941. Četníci byli po válce postaveni mimo službu a vojáky čekal podobný osud. A pak buďte v naší nevděčné společnosti vlastenci …

Památník na Krásném poli

Při cestě z Chustu na Mukačevo, mezi vesnivemi Rokosovo a Veliká Kopanja (kde je odbočka na Vinohradovo) nelze přehlédnout na levé straně, kousek od cesty velký křiž. Jde o památník bitvě na Krásném poli. U památníku se každoročně v březnu pořádají vzpomínková shromáždění, na které se sjíždějí hosté z Ukrajiny i zahraničí (např. zde byl bývalý prezident V. Juštěnko).

Předmětem kritiky se stala cena 2.000.000 hriven za zbudování památníku.

Zajímavému období těsně před II. světovou válkou bych se na webu zakarpati.cz rad věnoval více do hloubky. Události té doby nám v Československu i lidem na Ukrajině úřady zamlčovaly nebo je vykládaly hodně pokřiveným způsobem. I dnes je velmi těžké najít nezaujatě podaná fakta. Pohledy na tehdejší dobu se různí, liší se nejen výklady událostí, ale i data a čísla. Byl bych velmi vděčen za jakýkoliv písemný a fotografický materiál z té doby. Rád bych si poslechl nebo přečetl nějaká svědectví. Budu vděčný za připomínky, příběhy, či texty, které bych zde mohl zveřejnit.

Pár dat pro orientaci

• 29.09.1938 Mnichovská dohoda
• 01.10. 1938 – 14.03. 1939 – II. republika (  Česko-Slovenská republika )
• 02.11.1938 I. Vídeňská arbitráž – odstoupení Košic, Užhorodu, Mukačeva a dalších území Maďarsku
• 14.03.1939 Vyhlášen Slovenský stát
• 14.03.1939 Němečtí vojáci začali obsazovat české země
• V noci ze 14. na 15. března vtrhli Maďaři přes podkarpatské hranice
• 15.03 1939 Hácha podepisuje prohlášení německé a česko-slovenské vlády
• 15.03 1939 Přijel Hitler na Pražský hrad
• 15.03.1939 Po dohodě s prezidentem Háchou byla vyhlášena nezávislá Karpatská Ukrajina
• 16.06 1939 Hitler na Pražském hradě vydal Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
• 14.3. až 18.3.1939 (boje o východní Slovensko probíhaly později) boje československé armády, slovenské armády a Karpatské síče s Maďarskem. Výsledkem bylo obsazení východního Slovenska a Karpatské Ukrajiny, jejich spojení do do celku Karpátálja, který byl dále ovládán Maďarským královstvím. Partizánské boje se vedly v horách až do května.