Všechny informace o Sámově říši pocházejí z  franské Fredegarovy kroniky a z ní odvozených děl.

Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě přibližně v letech 624–659.

Slované na počátku obývali území nacházející se někde tam, kde je dnes Ukrajina (její severní část a jih Běloruska). Na začátku VI. století se v rámci stěhování národů dali do pohybu. Okolo poloviny VI. století se dostávají na území střední Evropy (dnešní České republiky). Panonii tehdy ovládli  kočovní Avaři. Franský kupec Sámo proti nim spojil slovanské kmeny v střední Evropě.

Centrum Sámovy říše se nejspíš  nacházelo  na rozhraní Moravy a Dolních Rakous.  Později proti nim vytáhl franský král Dagobert I. Toho  Sámovo vojsko porazilo  roku 631 v bitvě u slovanského hradiště Wogastiburgu.

Bitva u Wogastiburgu je první známá bitva, které se zúčastnili Slované ve střední Evropě. Kde se  Wogastisburg  nacházel se neví, stejně jako kde bylo hlavní město říše (možná Děvín).

Příčinou bitvy bylo to, že na území Sámovy říše byli napadeni franští kupci a Sámo odmítl zaplatit odškodnění. Po vyhrané bitvě podnikala Sámova říše nájezdy na franské území a rozšiřovala teritorium.

Sámo měl mnoho manželek a dětí. Po jeho smrti se říše rozpadla. Další známým  slovanským státem na tomto území byla až o 200 let později Velká Morava.