Alternativní názvy: Міжгірський район (uk), Mižhirský rajón, Mižhirskyj rajón, Mezihorský okres, Mižhirščina, Okres Mižhirja, Okres Mezihoří, Mežgorský, Mežgorskýj, Mežhorskyj rajón, Межгорский район (ru).
Miřžhirský okres (rajón) je podobně jako okresy Velikoberezňanský a Volovecký horským severním okresem a sdílí s nimi několik společných rysů.
Plocha okresu je 1200 km2, žije zde cca 50 tisíc obyvatel. Znatelnou převahu mají Ukrajinci / Rusíni.
Do roku 1953 se celek jmenoval Volivský okruh, pak se jeho centrum Volové přejmenovalo na Mižhirja (podobnost s nedalekým Volovcem) a s touto změnou došlo i k změně názvu okresu.
Mižhirščina je bohatá na minerální prameny, je jich zde 53 s vodou uhličito-chloro-kalciového typu.
Mižhirština je jedním z nejvíc ekologicky čistých území na Ukrajině.
Je zde až neuvěřitelně mnoho zachovalých a stále užívaných staveb lidové dřevěné architektůry. Dřevěných kostelíků je zde více než v Rachovském, Chustském a Tjáčevském okrese dohromady. Dřevěné kostelíky stojí v 34 zdejších vesnicích (je jich tu 43 + město Mižhirja). Některé vesnice jako Siněvirská Poljana a Svoboda připomínají živé skanzeny.
Mižhirský okres je cílem mnoha lyžařů. Známé je zejména lyžařské středisko pod poloninou Boržava (vesnice Pilipec a Podobovec). Tady se můžete nechat skropit vodou z jednoho z nejvyšších zakarpatských vodopádu – Šipot.
Atrakcí okresu je poloninský hřbet – poloniny Boržava, Krásná a další, Siněvirský národní park s jezerem Siněvir a pro mnoho Čechů a Moravanů naše téměř Mekka – vesnice Koločava.
V okrese je možné dohledat zbytky Linie Arpád, vybudované Maďary za II. světové války.
Významnými řekami jsou Rika a Terebla.
V zdejších lesích a na poloninách roste mnoho pokladů v podobě lesních plodů a hub. Sběr borůvek, brusinek, bylinek a hřibů je zde povýšen málem na průmyslové odvětví (v dobrém slova smyslu). V jednom zdroji jsem se dočetl o 120 tunách praváku a 40 tunách borůvek a brusinek sesbíraných ročně.
Další: Muzeum vorařství na Černé řece, Siněvirský pereval, Divoké jezero, vodopád Šipot.
Můj děda se narodil na vesnici Lachovec (v jednom dokumentu Liahovec), okres Volové, dnešní Mizhirja.
Nemohu to najít na mapě, pravděpodobně je to přejmenované.
Údajně to mělo být na hranici se Sovětským svazem v r. 1939.
Muzete mi pomoci? děkuji
Dobry den,
vesnice, která se dříve česky psala Lachovec dnes nese jméno Liskovec (Лісковець).
Používaly se i názvy názvy Ляховець (Ljachovec), Лесковец (Leskovec), Lengyelszállás.
Pokud budete mít zájem mohu Vám poslat starou mapu, kde je ves Lachovec zakreslena.
Rád Vám také poskytnu další informace (pokud jimi budu disponovat).
s pozdravem
petr
Dobrý den, také hledáme informace o vesnici Lachovec / Liskovec, nemáte prosím náhodou k dispozici fotografie této vesnice?