Archiv štítku: Beregsáz

Berehovo (Beregovo, Beregsáz)

Berehove (Berehovo) je město vína a termálních lázní, je sídlem Berehovského okresu.

Městem protéká malá říčka Virka (Verke, Virke). Pole a svahy okolních kopců jsou osázeny vinohrady.

Žije zde cca 26500 obyvatel převážně maďarské národnosti. Berehovo (Beregszász) je přirozeným kulturním centrem Maďarů na Ukrajině.

Berehovo je na železniční trati Užhorod – Čop – Chust – Solotvino. Dobré autobusové spojejí je do Mukačeva a Užhorodu, či Vihohradova. Hlavní zastávka autobusů je v centru na Rákociho náměstí naproti poště. Autobusové nádraží je na kraji města a je méně využíváno. Některé autobusy Užhorod – Rachiv jezdí i přez Berehovo. Z Berehova vychází trať úzkokolejky směrem na Iršavu, která je však nyní mimo provoz.

Termálnímu koupališti vděčí Berehovo za množství ubytovacích kapacit. Na inzeráty nabízející krátkodobý pronájem bytu lze narazit kdekoliv. Já bydlel v krásném 3 pokojovém bytě, který nám pronajali za 100 hriven. O termálních koupalištích připravuji samostatnou stránku.

Atraktivní části města

Pěší zóna s náměstím, budova bývalého císařského soudu a pozdějších kasáren, dnešní sídlo Zakarpatského maďarského institutu Františka II. Rákóczi, palác šlechtické rodiny Bethleni ze XVII. století, v kterém dnes sídlí etnografické a historické muzeum berehovského okresu, gotický římskokatolický kostel Povýšení svatého kříže, budova bývalých kasáren – dnešní restaurace Zlatý páv, reformátorský kostel. Za zmínku stojí geologická památka Kaolinová šachta (Kuchlja), známá od XV. století, dobýval se zde kaolín, zimují netopýři.

Ve městě je 45 pamětních desek (pamětní desky mají zakarpatští Maďaři ve velké oblibě).

Okrasou města jsou kvetoucí magnólie, sakury a kaštany. Na teritoriu nemocnice stojí 2 duby staré 500 let.

Okolí Berehova bylo největší vinařská oblast Československa, svůj vinařský význam neztratilo dodnes, navzdory Gorbačovově rušení vinic v době nechvalně známé sovětské prohibice. Kromě degustačních sálů je atraktivní možností, jak okoštovat místní vína i pravidelný zářijový festival BERECH FEST (+ festivaly v Mukačevu, Užhorodě atd.).

Zvláštní kapitolou je místní berehovské pivo – ZIP. Jde o chuťově specifické pivo, které ocení fajnšmekři. Naneštěstí v Berehově je k dostání málo kde. Při pátrání po pivovaru, kde se vaří jsem se zajímal i o to, kde jej mají na čepu. Jeden z hostinských, kterého jsem se na berehovské pivo ptal, mi odpověděl výstižnou otázkou – a vy by jste to pil? Takže nakonec jsem se spokojil s nákupem v obchůdku, do kterého mě ale musel dovézt taxikář, protože sám jsem obchod s pivem ZIP nenašel.

V Berehově je maďarský konzulát. Nedaleko Berehova se nachází známé centrum letních vodních radovánek jezero Dijda.

Historie

Berehovo bylo prokazatelně založeno v roce 1063.

V minulosti mělo několik názvů. Berehovo bylo odjakživa převážně maďarské. Žili nebo žijí zde ale také Němci, Rumuni, Rusíni, Ukrajinci, Cigáni a v době ČSR také okolo 3000 Čechů a Slováků.

V době rozkvětu bylo nejživějším městem horních Uher, bylo městem královským. Vypálili jej Tataři, Turci a Poláci, bylo centrem protihabsburského povstání.

Narodilo se zde nebo působilo několik významných československých osobností. V novodobé historii zde byly významné vojenské posádky.

Více na samostatné stránce: historie Berehova

Obyvatelstvo

Přibližné demografické složení obyvatelstva (2011): 38.9% Ukrajinci a Rusíni (10.3 tisíce), 6.4% Rumuni (1.7 tisíce), 5.4% Rusové (1.5 tisíce). V Berehovu žijí také Cigáni, ale ti se ve výsledcích neobjevili. V době Československa v Berehově žilo okolo 3000 Čechů a Slováku a taky hodně Židů.