Linie Arpád přitahuje do ukrajinských Karpat milovníky vojenské historie. Okolo military turismu vzniká docela rozvinutý business a široká nabídka služeb.
Turisté z ČR se ale moc na vojenské pevnosti linie Arpád z druhé světové války nespecializují. Občas nějaký ten bunkr, když jej vidí u cesty navštíví, ale ještě jsem neviděl nikoho, kdo by s mapou pobíhal terénem a vášnivě hledal všechny ty DZOTy, DOTy, ZBOTy apod.
I já se budu linii Arpád věnovat asi méně než zaslouží. Přesto bych chtěl pomalu zmapovat všechny její pozůstatky tak, jak je budu postupně nacházet při svých cestách po bývalé Karpátálji, jak bylo Zakarpatí nazýváno v době, kdy zde vládl regent maďarského království admirál Miklós Horthy, za jehož vlády byla linie Arpád zbudována jako ochrana před Rudou armádou.
Linie Arpát je mnohoúrovňový maďarský systém obranných opevnění táhnoucí se v délce 350 kilometrů po hřebenech a údolích Karpat. Linie se rozkládala podél říčních břehů, horských svahů, a údolních cest, 10 – 25 kilometrů do tehdy maďarského vnitrozemí. Řeky a jejich břehy tvořili společně s členitým terénem karpatských hor přirozenou pevnost, i bez opevnění téměř nedostupnou pro mechanizovanou bojovou techniku Rudé armády. Pro obrannou linie nešlo vybrat lepší místo. Karpatská hranice byla učiněna ještě neprostupnější za pomocí 99 opěrných bodů, 750 železobetonovými pevnostními stavbami určenými k dlouhodobé ochraně (DOT), 343 dřevohliněnými ochrannými body (DZOT), 439 odkrytými palebnými pozicemi a 400kilometry protipěchotních a protitankových příkopů. Přístupy k perevalům byly chráněny ostnatým drátem. Podzemní chodby dosahovaly délky několik kilometrů. K některým podzemním tvrzím vedly úzkokolejné železnice.
Obraná linie Arpád získala jméno po maďarském velkoknížeti, který v IX. století přivedl Maďary do oblasti Karpat. Stavba začala v roce 1940. Hlavním architektem byl plukovníka Maďarských stavebních vojsk Teofil Hárosy. Intenzita stavebních prací se výrazně zvýšila po porážce německých vojsk u Stalingradu v roce 1943.