Alternativní názvy: Берегівський район / uk, Berehivskyj, Berihovsky rajon, Okres Berehovo, Berehyvščyna, Berehovština.

Berehovský rajón (okres) je nejteplejším okresem Zakarpatí, žije zde nejvíc Maďarů a je proto jejich přirozeným centrem na Ukrajině. V hlavním městě okresu Berehovu, které je třetím největším městem Zakarpatí je konzulát Maďarska. Běžné jsou zde dvojjazyčné nápisy, přičemž nápis státním jazykem – ukrajinštinou bývá často níže a mnohdy špatě přeložen. Tomu se není co divit, starší generace obvykle mluví hlavě maďarsky a pak taky rusky.

Berehovština je vyhlášená vinařstvím a termálními prameny (budou samostatné stránky).

Berehovský rajón byl zřízený spojením okresů Pritisjanskoho (u řeky Tisy) a Kosonskoho berehovské župy v roce 1946. Jižní hranicí okresu je státní hranice Ukrajiny a Maďarska. Okres se rozkládá na 802 čtverečních kilometrech a žije zde přibližně 82400 obyvatel. Z toho 68% Maďarů, 24% Ukrajinců a Rusínů, 3,4% Rusů. Ve zbylých několika procentech má své zastoupení 70 dalších národností (Cigáni, Rumuni, Slováci, Němci, Židé a další).

Na počátku 90. let došlo k referendu, ve kterém se odhlasovalo vytvoření Maďarského autonomního okruhu na území berehovského okresu. Výsledek byl prohlášen neplatným.

V okrese je 43 vesnic (22 velkých), jedno seliště (Baťovo) a jedno město (Berehovo).

V Baťově je důležitý železniční uzel.

Vihohrady je osázeno 2979 hektarů.