Meteorit Kvěhyně je největší známý meteorit, který kdy dopadl na území Evropy. Jeho váha se odhaduje na 500 kg. Šlo o kamenný meteorit, tzv. chondrit (třída LL5).

K dopadu došlo 9. června 1866 přibližně v 17 hodin. Meteorit byl pozorován v podobě jasného bolidu podobného oslnivé ohnivé kouli nad územím dnešního Slovenska, nad Liptovským Mikulášem, Šarišem, Zemplínem a Prešovem. Přibližně ve výšce 40 km nad vesnicí Kňahyňa se rozpadl na více než 1200 kusů a způsobil tak meteorický déšť. Kusy meteoritu dopadly na území o poloměru přibližně 5 km.

Dopad meteoritského deště způsobil mezi místními obyvateli obrovskou paniku a vyvolal domněnky o konci světa. Přes obrovské množství kamenů, které spadly s nebe, však kupodivu nikdo nezemřel.

Hlavní část meteoritu (nejspíš jeho jádro) o váze 279 766 gramů dopadla 8 kilometrů od vesnice Kněhyně na svahu hory Stinka (Stinská, Stenok) (1078m) v oblasti Černé mlaky – koordináty 48°54′ s.š 22°24′.v.d. Místo dopadu se dnes nachází na území Užanského národního parku v těsném sousedství hranice se Slovenskem. Na místě je signál pouze slovenské GSM sítě Orange.

Hlavní část meteoritu našel po několika dnech obyvatel vesnice Kňjahyňa Vasyl Kryvjanyk v hloubce 2 metry. Meteorit byl rozpadlý na 2 větší a jednu menší část. O nálezu se dozvěděl český lesník Anton Pokorný a meteorit za 2 voly koupil. Následně meteorit výhodně přeprodal Vídeňskému císařskému muzeu (nyní Muzeum přírodní historie), kde lze meteorit spatřit do dnes. Menší úlomky najdeme v 150 muzeích světa.

Německý geolog Otto Hahn tvrdil, že v meteoritu Kňjahyňa byly nalezeny částice mimozemských korálů, parazitů a rostlin (viz publikace “Die Meteorite (crondrite) und ihre Organismen”).

Úlomky meteoritu je nejspíš možné najít do dnes, stále existují hledači, kteří neztrácejí naději si takto slušně přivydělat. Kousky kněhyňského meteoritu se totiž prodávají za tisíce dolarů.

Meteorit vyvolal svého času dost velký rozruch. V roce 1892 na místo dopadu přicestoval i slavný spisovatel Jules Verne, jemuž se cesta nejspíš stala inspirací k napsání knihy Tajemný hrad v Karpatech.

Místo dopadu bylo dlouhou dobu vyhledáváno i turisty. Po připojení Podkarpatské Rusi k SSSR se ovšem ocitlo příliš blízko hranice a upadlo v nedobrovolné zapomnění.

Poznámky: název se používá a přepisuje nejednotně, proto i v textu používám různé tvary tohoto názvu: Kněhyně, Kněhyňa, Kňahyňa, Kněžna, Kňjahyňa.

Koordináty: N 49°00.506′, E 22°32.989′; Velikoberezňanský rajón