Známý český režisér a scenárista Antonín Moskalyk se narodil na Podkarpatské Rusi v městě Chust 11. listopadu 1930. Zemřel 27. 2006 v Brně na Moravě.
Moskalykův otec jakožto carský důstojník utekl před bolševiky z rodné Ukrajiny do Československa. Matka pocházela z maďarského šlechtického rodu Galgoczi (Galgociů). V roce 1939 rodina opustila Chust a přestěhovala se na Moravu.
V mládí dělal ochotnické divadlo. Vystudoval gymnázium v Brně a obor režie na Divadelní fakultě Akademii múzických umění v Praze. Studium ukončil v roce 1958.
Antonín Moskalyk se oženil v roce 1959 a je otcem syna Martina a dcery Pavlíny.
Moskylyk spolupracoval s režisérem Alfrédem Radokem na inscenacích v Národního divadla. Do penze, kterou nastoupil v roce 1991 byl zaměstnancem Československé televize, kde pracoval jako režisér a scénárista.
Antonín Moskalyk vytvořil asi 20 televizních filmů a okolo 450 inscenací a televizních pořadů.
Rád vzpomínám na jeho Babičku, Každoročně v vánočním období sleduji jeho pohádku Třetí princ.
Nezapomenutelné jsou jeho kriminální seriály Dobrodružství kriminalistiky, Panoptikum města pražského, a Četnické humoresky.
Jeden díl Četnických humoresek s názvem Loupežník (26. epizoda) se odehrává na Podkarpatské Rusi. Vrchní strážmistr Karel Arazím v něm vystupuje z vlaku na nádraží v Moskalykově rodném Chustu. V epizodě Arazím mj. pomáhá místním četníkům objasnit vraždu četníka loupežníkem. Vyšetřování ho zavede do obce Krivá (mimochodem zatím jsem neidentifikoval, o kterou Krivou v seriálu jde). Při pátrání zjistí, že vůdce zbojníků je jeho spolubojovník z Československých legií. Arazím zachraňuje svého kamaráda od vězení a možná i šibenice a přemluví ho utéct do Ameriky. Některé zakarpatské reálie jsou v Loupežníkovi zpracovány velmi věrně. Něco má do reality daleko – moc se mi nezdá třeba ta filmová "rusínština", ale nejsem lingvista a dříve tak mohli zakarpatští horalé opravdu hovořit.
Četnické humoresky byly Moskalykovou poslední prací. Při natáčení III. řady těžce onemocněl a zemřel
Antonín Moskalyk získal celou řadu mezinárodních ocenění, v roce 2005 v rámci udílení televizních cen TýTý byl uveden do Síně slávy.
Výběr z tvorby Antonína Moskalyka
- 1965 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – adaptace stejnojmenné novely Arnošta Lustiga.
- 1967 Dita Saxová – adaptace stejnojmenné novely Arnošta Lustiga.
- 1969 Nechcete jet do Bembrly? – groteskní televizní příběh o nezvaném příchozím podle předlohy J. Speighta s Jaroslavem Marvanem a Pavlem Landovským
- 1971 Babička – na motivy stejnojmenné knihy Boženy Němcové, natočen v Babiččině údolí, televizní film podle scénáře Františka Pavlíčka
- 1971 Kráska a zvíře – pohádka pro dospělé, mýtus o temných i světlých stránkách našich duší
- 1974 Pozdní léto – Věra Galatíková, Dana Medřická a Ladislav Pešek v příběhu bezdětné rodiny a malého chlapce z dětského domova.
- 1974 Živá mrtvola – předloha L.N. Tolstoj. Velká cena vlámského vysílání belgické televize – Prix Bert Leusen 1974 (Belgie)
- 1982 Třetí princ – pohádka, hrají: Pavel Trávníček, Libuše Šafránková, Luděk Munzar, Zora Jandová, Jiří Bartoška, Jiří Krytinář
- 1986 Panoptikum města pražského – televizní seriál
- 1986 Kukačka v temném lese – nacistický důstojník,, velitel koncentračního tábora se ujme třináctileté holčičky z Moravy určené na převýchovu
- 1989 Dobrodružství kriminalistiky – televizní seriál
- 2000 Četnické humoresky – televizní seriál