Přestože je jazyková situace na Zakarpatí tak zmatená jak jen být může, většinou nebude mít obyvatel České republiky s dorozuměním žádné zásadní potíže.
Místní obyvatele většinou rozumí jak rusínštině (dialekt ukrajinštiny, pro jiné samostatný jazyk), tak ruštině, ukrajinštině a staroslověnštině a často taky slovenštině, případně polštině. Slovanské jazyky jsou si navzájem velmi blízké (někdy mi připadá že jde vlastně jen varianty nářečí jednoho společného slovanského jazyka), takže většinou české slovo odpovídá slovu z alespoň jednoho se zmíněných jazyků, proto při troše snahy se vždy domluvit jde.
Hodně lidí, zejména na vesnicích hovoří česky (klidně i 30 procent), protože v ČR pracovali nebo tam mají rodinné vazby. Par starých lidí si češtinu může pamatovat ještě ze školy. Někdy sice nezvládají jazyk tak, že by jste si třeba jen mohli myslet, že mluví česky, ale tím že ve své přirozené řeči cíleně zaměňují problematická slova za známě výrazy, se stává jejich řeč srozumitelná.
Na Zakarpatí žije opravdu velké množství národnostních menšin, takže se někdy na ulici cítíte jako v Babylonu. Není se však čeho bát i místní Rumuni, Maďaři a jiné neslovanské národnosti umí alespoň trochu rusky a ti mladší i ukrajinsky, proto domluva s nimi možná je.
Paragoxně největší problém s domluvou nebývá na vesnicích, ale ve velkých městech, zejména v Užhorodu, kde se za SSSR přistěhovalo mnoho lidí, kteří neumí (a často ani nechtějí) používat jiný jazyk než ruštinu, a proto nemají potřebný jazykový cit k mezislovanské komunikaci. Na druhé straně ruština je jakousi angličtinou Slovanů, takže problém není tak velký a taky v Užhorodu se setkáte s největším počtem slovensky hovořících obyvatel na Zakarpatí.
Jinak oficiálním úředním jazykem je ukrajinština. S čistou ukrajinštinou se ale na vesnicích setkáte zřídka. Lidé běžně používají některou z variant rusínštiny, která má pro nás tu výhodu, že do ní proniklo hodně slov z českého jazyka a slovenštiny. Nevýhodou je, že se často vyslovuje velmi rychle, někdy až za hranicí srozumitelnosti a problémem může být i přebírání slov z rumunštiny a zejména maďarštiny.
Ve městech jak už jsem se zmínil se ve větší míře používá ruština, která je z dob SSSR také 2. komunikačním jazykem národnostních menšin, jejíž příslušníci často ukrajinštinu zvládají pouze pasivně.
V SSSR byla na rozdíl od Československa povinně vyučována angličtina, lidé jí ale ovládají jen zřídka a když už, tak jde spíš o mladší obyvatele měst.
Písmo
Osobně si myslím, že většina návštěvníků Zakarpatí základní komunikaci zvládne. Hlavní problém by mohla být cyrilice. Naštěstí byla její výuka dříve ve školách povinná. Pokud patříte k mladším ročníkům a z nějakého důvodu cyrilici nezvládáte, tak určitě doporučuji kouknout se alespoň na její základy. Pro pořádek dodávám, že ukrajinská cyrilice se od té ruské trochu liší.
Pokud si budete kupovat mapu, je vhodné aby na ní byly místní názvy (i) v cyrilici. Můžete pak lehce názvy porovnat s místním značením a mapu má smysl dát k nahlédnutí místním lidem, když budete žádat o pomoc, což by u latinky bylo komplikovanější.
Písmena specifická pro ukrajinštinu: ї (ji), і (i), є (je), ґ (g).
Г se narozdíl od ruština nečte jako g, ale jako čte jako h.
Oproti ruštině v ukrajinštině chybí: ё, ы, э, ъ.
- Celou ukrajinskou abecedu najdete na: ukrajinská abeceda
- Více informací o ukrajinštině: ukrajinština
Když budete na Zakarpatí v internetové kavárně potřebovat psát český text, pak se vám bude hodit česká virtuální klávesnice na klavesnice.info
V případě zájmu o překlady z ukrajinštiny do češtiny nebo tlumočení na Zakarpatí mě kontaktujte na email uvedený v dolní části této stránky.