Michal se svými rodiči jezdí už dlouho a celkem pravidelně za relaxací a poznáváním do Užhorodu. Letos v zimě byli i v oblíbené restauraci Kafé-muzeum Pod hradem. Dali se do řeči s majitelem tohoto pro turisty známého podniku a ten si postěžoval, že mu nikdo v Užhorodu neumí opravit historické hodiny, kterých má ve svém podniku několik. To byla pro Michala výzva. Dlouho a zaníceně se totiž věnuje sbírání a opravám mechanických hodin a hodinek. Hodiny si vyžádal a než se rodiče stačili občerstvit, prakticky bez speciálního nářadí je opravil.

Mimochodem staré hodinky Michal často nakupuje právě cestách na Ukrajinu, například na “Svinském bazaru” na Radvance.

Pan Jurij, majitel teď už funkčních starožitných hodin, byl z našeho Michala nadšený. Na FB sdílel informaci o tom, jak mu malý chlapec z ČR opravil v hospůdce roky nefunkční hodiny, s kterými si profesionální hodináři neuměli poradit.

Mnohokrát jsem dával opravovat starožitné hodiny, vždy jsem za to hodně zaplatil a  hodiny nepracovaly. Včera, chlapec z Česka, Michal, kterému je 10 let, za jednu hodinu bez nářadí opravil všechny hodiny u nás v kavárně.

Příspěvek se na FB stal populární. Všimli si ho také v redakci místních novin Karpatský objektiv a o Michalovi se rozhodli napsat článek.

Jeho ofocenou verzi přikládám.

Protože jsem pomáhal s překlady otázek, na jejichž základě byl článek “V království hodinek: unikátní historie malého Michala” napsán, dávám je zde místo překladu samotného článku.

Jak se stalo, že se váš chlapec začal zajímat o opravy starožitných hodin? Kdy se tomu začal věnovat?

Nás syn Michal měl rád od malička čísla, která uměl dříve než písmena a na hodinách je čísel hodně. Hodiny ho začali zajímat asi od pěti let. Ač má hyperaktivitu, tak vydrží u oprav i několik hodin.

Kde se naučil tak neobvyklému koníčku?

Opravovat hodiny se naučil od dědy, který není hodinář, ale má to také jako koníček.

V jakém věku opravil první hodiny? O jakou opravu šlo? Jaká byla značka hodinek?

První hodiny začal rozdělávat asi kolem šesti let. Začalo ho zajímat jak vše funguje tím že je rozebíral a zase dával dohromady. Líbilo se mu jak vše tiká a zvoní.

Doma sbíráte hodiny? Jestli ano, tak jaké?

Michal se ze začátku začal věnovat hlavně budíkům, kterých má asi 500 ks, možná i víc a velké hodiny začal sbírat nedávno a má jich cca 25 ks.

Kolik hodin opravil váš syn?

Velké hodiny teprve začíná opravovat. Jsou totiž mnohem složitější na opravu než budíky. Budíků opravil už bezpočet.

Které hodiny jsou na opravu nejtěžší?

Nejhorší a nejsložitější na opravu jsou Pendlovky. Už jen z toho důvodu že se velmi těžko shání díly.

Jaké používán k opravám nářadí?

Nářadí si postupně kupuje po některé burzách a některé nové./různé pinzety, šroubováčky, lupy, hodinářské oleje a jiné.

Rozeznává různé hodinové strojky? Zná jejich názvy a vlastnosti?

Hodinové strojky rozeznává a zná i jména výrobců i jejich funkčnost.

Jste ochotni přijímat zakázky na Zakarpatí: Kdy tady přijíždíte?

Co se týče zakázek na Zakarpatí tak by se tomu asi nebránil pokud by to byla nějaká menší závada  (z důvodu malého vybavení) popřípadě by si je musel vzít sebou domů do Čech.

Nepřemýšleli jste založit pro syna stránku na sociálních sítích a propagovat tak jeho dovednosti?

Upřímně řečeno propagovat jeho dovednosti na sociálních sítích nás zatím ještě nenapadlo, ale budeme o tom uvažovat. Je to dobrý nápad.

Plánujete, že se syn bude opravám hodinek věnovat profesionálně?

Michal určitě se bude i nadále opravám hodin věnovat a až skončí základní školu, tak půjde do učení na hodináře. Potom i profesionálně.

Řekněte něco o svém synovi. Do jaké třídy chodí ve škole? Co ho ještě baví?

Míša chodí na Základní školu v Jihlavě a je nyní ve čtvrté třídě kde má k sobě hodnou paní osobní asistentku Lucku, která mu pomáhá s učivem. Míša se narodil bohužel s oboustrannou hluchotou. V roce a půl věku přišla možnost aby začal slyšet pomocí přístrojů. Neváhali jsme a souhlasili s operací při které dostal do hlavy přístroj na slyšení který se jmenuje Kochleární implantát. Cena operace v té době se pohybovala kolem 1 000 000 kč, ale naštěstí jednání z pojišťovnou vedlo k tomu, že to celé zaplatila. Od té doby slyší na levé ucho. Už proto je nám strašně divné že si vybral takový koníček. Samozřejmě ho v něm plně podporujeme a skládáme hluboký obdiv.

Jste nějak svázáni se Zakarpatím? Jak často tady býváte?

Na Zakarpatí jezdíme rádi mnohokrát do roka. Je to pro nás část země, která je nezkažená tou dnešní moderní dobou. Líbí se nám místní příroda a pohostinnost a ochota místních lidí, která se u nás už pomalu vytrácí. Nemohu opomenout místní kuchyni a místní pěkné ženy. Naše město Jihlava je partnerské město Užhorodu a kraj Vysočina je partner Zakarpatí. Poprvé jsme se dozvěděli o Zakarpatí z propagačních akcí u nás v Kraji.

Na Zakarpatí přijedeme hned, jak to epidemiologická situace dovolí.