Archiv rubriky: Umění

Legendární listonoš ze Zakarpatí na druhé nejkrásnější známce Evropy

Fedor Fekete na poštovní známce

Listonoš Fedor Fekete z Turja Remety je prvním a jediným listonošem na světě, který má svůj památník. Nejen jeden, má hned dva. Je mu věnována historická pamětní deska v Turja Remetě a pak socha na náměstí městečka Perečin.

Pošťák Fekete je místní turistická atrakce nejen v Remetách a Perečinu, ale v celé Turjanské i Užanské dolině.

V letošní prestižní soutěži o nejhezčí poštovní známku Evropy ukrajinská známka s vyobrazením pošťáka Fedora Fekete z zakarpatské vesnice získala v obrovské konkurenci skvělé 2. místo.

Mezinárodní soutěž poštovních známek „Nejlepší známka Evropy 2020“ byla věnována tématu „Dávné poštovní cesty“.

Ukrajinské poštovní známky patří k nejkrásnějším na světě

O tom, jak si stojí ukrajinské známky v mezinárodní konkurenci, svědčí časté výhry v mezinárodních soutěžích.

Například v minulém roce se hned dvě známky dobře umístily na mezinárodní soutěži Nexofil Award 2020, která se konala v Madridu. První místo za nejoriginálnější formát na světě obsadila poštovní známka “Sláva Ukrajině” (Слава Україні!). Druhé místo v kategorii “Nejhezčí známka světa vyrobená technologií ofsetový tisk” získala známka “Košile (fragment). Černihivská oblast” (Сорочка (фрагмент). Чернігівська область).

V roce 2019 získaly ocenění na mezinárodní soutěži známky “Bílý čáp” (Лелека білий) a “Slavík tmavý” (Соловейко східний).

Známkový aršík “Hmyz Ukrajiny” (Комахи України) získal v roce 2018 ceny hned na třech soutěžích – Grand Prix WIPA (Rakousko), Nexofil Award (Španělsko) a Asiago (Itálie).

Celkově ukrajinská pošta za 30 let existence vydala téměř 2000 poštovních známek.

Poštovní známky jako suvenýry

Poštovní známky jsou pěknými, originálními a skladnými suvenýry z cest. Sám si tak přivážím známky ze zemí, které navštěvuji.

V Užhorodu mají velký výběr na centrální poště. V této době tam jsou otevřeny dokonce 2 prodejny se známkami. Koupit si tam můžete nejen obyčejné známky, ale i aršíky, sběratelské obálky, pohlednice. Vybrané známkové bloky jsou v prodeji i v zarámované formě, takže si je doma můžete pověsit na zeď.

Budova zmiňované pošty patří k architektonickým klenotům Užhorodu, byla postavena podle projektu slavného českého architekta Josefa Gočára. Takže oprávněně patří k seznamu míst, které v Užhorodu musíte navštívit.

Pokud byste někdo měl zájem, mohu vám ukrajinské známky zaslat / zasílat poštou z Užhorodu.

Slavný pošťák Fedor Fekete

Pošťák Fedor Fekete (1791-1838) se narodil ve vesnici Turja Remeta v dnešním okrese Perečin (bude reformou státní správy zrušen). Víc než 30 let chodil každý den pěšky s poštou z Remet až do Užhorodu. Celkem pěšky 50 km denně !

V rodné vesnici si ho velmi vážili a po jeho smrti, mu na stěně místního pravoslavného kostela umístili barreliéf. Až mnohem později mu v centru Perečinu vztyčili sochu. Jejím autorem je zasloužilý umělec Ukrajiny Michajlo Beleň.

Dnes se na jeho počest koná na trase Užhorod – Perčin “Perečinský půlmaratón”

Pošťák Fedor Fekete na poštovní známce s tématem Dávné poštovní cesty

Antonín Moskalyk

Známý český režisér a scenárista Antonín Moskalyk se narodil na Podkarpatské Rusi v městě Chust 11. listopadu 1930. Zemřel 27. 2006 v Brně na Moravě.

Moskalykův otec jakožto carský důstojník utekl před bolševiky z rodné Ukrajiny do Československa. Matka pocházela z maďarského šlechtického rodu Galgoczi (Galgociů). V roce 1939 rodina opustila Chust a přestěhovala se na Moravu.
V mládí dělal ochotnické divadlo. Vystudoval gymnázium v Brně a obor režie na Divadelní fakultě Akademii múzických umění v Praze. Studium ukončil v roce 1958.

Antonín Moskalyk se oženil v roce 1959 a je otcem syna Martina a dcery Pavlíny.

Moskylyk spolupracoval s režisérem Alfrédem Radokem na inscenacích v Národního divadla. Do penze, kterou nastoupil v roce 1991 byl zaměstnancem Československé televize, kde pracoval jako režisér a scénárista.

Antonín Moskalyk vytvořil asi 20 televizních filmů a okolo 450 inscenací a televizních pořadů.

Rád vzpomínám na jeho Babičku, Každoročně v vánočním období sleduji jeho pohádku Třetí princ.

Nezapomenutelné jsou jeho kriminální seriály Dobrodružství kriminalistiky, Panoptikum města pražského, a Četnické humoresky.

Jeden díl Četnických humoresek s názvem Loupežník (26. epizoda) se odehrává na Podkarpatské Rusi. Vrchní strážmistr Karel Arazím v něm vystupuje z vlaku na nádraží v Moskalykově rodném Chustu. V epizodě Arazím mj. pomáhá místním četníkům objasnit vraždu četníka loupežníkem. Vyšetřování ho zavede do obce Krivá (mimochodem zatím jsem neidentifikoval, o kterou Krivou v seriálu jde). Při pátrání zjistí, že vůdce zbojníků je jeho spolubojovník z Československých legií. Arazím zachraňuje svého kamaráda od vězení a možná i šibenice a přemluví ho utéct do Ameriky. Některé zakarpatské reálie jsou v Loupežníkovi zpracovány velmi věrně. Něco má do reality daleko – moc se mi nezdá třeba ta filmová "rusínština", ale nejsem lingvista a dříve tak mohli zakarpatští horalé opravdu hovořit.

Četnické humoresky byly Moskalykovou poslední prací. Při natáčení III. řady těžce onemocněl a zemřel
Antonín Moskalyk získal celou řadu mezinárodních ocenění, v roce 2005 v rámci udílení televizních cen TýTý byl uveden do Síně slávy.

Výběr z tvorby Antonína Moskalyka

  • 1965 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – adaptace stejnojmenné novely Arnošta Lustiga.
  • 1967 Dita Saxová – adaptace stejnojmenné novely Arnošta Lustiga.
  • 1969 Nechcete jet do Bembrly? – groteskní televizní příběh o nezvaném příchozím podle předlohy J. Speighta s Jaroslavem Marvanem a Pavlem Landovským
  • 1971 Babička – na motivy stejnojmenné knihy Boženy Němcové, natočen v Babiččině údolí, televizní film podle scénáře Františka Pavlíčka
  • 1971 Kráska a zvíře – pohádka pro dospělé, mýtus o temných i světlých stránkách našich duší
  • 1974 Pozdní léto – Věra Galatíková, Dana Medřická a Ladislav Pešek v příběhu bezdětné rodiny a malého chlapce z dětského domova.
  • 1974 Živá mrtvola – předloha L.N. Tolstoj. Velká cena vlámského vysílání belgické televize – Prix Bert Leusen 1974 (Belgie)
  • 1982 Třetí princ – pohádka, hrají: Pavel Trávníček, Libuše Šafránková, Luděk Munzar, Zora Jandová, Jiří Bartoška, Jiří Krytinář
  • 1986 Panoptikum města pražského – televizní seriál
  • 1986 Kukačka v temném lese – nacistický důstojník,, velitel koncentračního tábora se ujme třináctileté holčičky z Moravy určené na převýchovu
  • 1989 Dobrodružství kriminalistiky – televizní seriál
  • 2000 Četnické humoresky – televizní seriál

Jaroslav Marvan

Populární český herec Jaroslav Marvan se narodil a vyrůstal na pražském Žižkově. Stejně jako otec, se stal pošťákem. Pracoval v pražském Zeměpisném ústavu a na ředitelství pošt.

Po několika letech praxe byl vyslán do Užhorodu na Podkarpatskou Rus. Zde působil v období od roku 1920 až do roku 1923. Jaroslav Marvan právě v Užhorodu začal hrát ochotnické divadlo.