Archiv štítku: kalendář

Svátky, státní a náboženské, volné dny

Svátky, státní a náboženské, volné dny

Program pobytu na Zakarpatí je vhodné přizpůsobit místním svátkům a případně také postnímu období. Častým omylem turistů z ČR je to, že se téměř výhradně zajímají o svátky státní a zapomínají na existenci svátků náboženských.

Státní svátky (seznam pod textem) přitom na Zakarpatí na rozdíl od jiných částí Ukrajiny mají na život minimální vliv, mohou sice způsobit omezení provozní doby celostátních firem a státních úřadů, běžný turista, ale nějakou změnu životního rytmu nezaregistruje.

Tento text píšu zrovna v „Den míru a vítězství“, chtěl jsem toho využít a s místními lidmi o tomto a jiných státních svátcích pobesedovat. S diskuze ovšem nebylo nic, věděli sice, že se slaví konec války, ale neznali přesné datum tohoto svátku a podobně na tom byli se znalostmi jiných papalášských výročí, v podstatě jich nebyli schopni vyjmenovat ani polovinu.

Zásadní vliv na život vesnic mají náboženské svátky, ovlivňují otvírací dobu obchodů a hlavně místní dopravu.

Každou neděli na (zejména menších) vesnicích dochází k radikálnímu omezení autobusových spojů.

Z vesnice, kde se nyní nacházím v běžný den odjíždí mini autobus zpravidla každých 30 minut od rána do večera. V neděli jede pouze 1 autobus ráno a odpoledne se vrací.

Kromě nedělí je v průběhu roku ještě mnoho dalších náboženských svátků. Některé se slaví více a některé méně, míra dodržování jednotlivých svátků se liší i vesnici od vesnice. Paralyzovat život vesnice může také den kdy se v ní slaví výročí vysvěcení kostela (cerkvy).

Náboženské svátky většina místních lidí (pravoslavná církev i řeckokatolická církev) slaví podle juliánského kalendáře. Juliánský kalendář je oproti občanskému kalendáři používanému v ČR (gregoriánský kalendář) o 13 dní opožděn, a proto jsou zde svátky slaveny v jiné dny, než jak jsme zvyklí. Výpočet některých svátků je navíc prováděn jinou metodiku (ovlivněno měsíčními fázemi) a proto dobu slavení např. Velikonoc nebo Padesátnice nezjistíte pouhým posunutím data o zmíněných 13 dní.

Nezanedbatelná část obyvatel (maďarská, ale i slovenská menšina) slaví svátky podle gregoriánského kalendáře. Takže třeba v Berehovu bude hodně obchodů zavřeno na Vánoce ve stejné datum, jako v ČR – na rozdíl třeba od Volovce.

Problém rozdílných kalendářů je nad rámec tohoto textu a všechny data, která uvádím dále jsou podle gregoriánského kalendáře tzn. občanského kalendáře tak jak je používán v ČR, ale také státními institucemi na Ukrajině.

Nejvýznamnějším svátkem jsou Velikonoce, tzv. Pascha (Paska). Jde o svátek pohyblivý, od jeho data počítají i další pohyblivé svátky.

Další významné svátky:

  1. Narozeni Páně – 7. leden
  2. Zjeveni Páně – 19. leden
  3. Obětování Páně – 15. únor
  4. Zvěstování Bohorodičky – 7. duben
  5. Vjezd Páně do Jeruzaléma (Květná neděle) – neděle v 6. týdnu Velkého půstu / pohyblivý svátek
  6. Nanebevstoupení Páně – 40. den po Velikonocích/ pohyblivý svátek
  7. Nejsvětější Trojice ( Padesátnice ) – 50. den po Velikonocích / pohyblivý svátek
  8. Proměněni Páně – 19. srpen
  9. Narozeni Bohorodičky – 21. záři
  10. Zesnutí Bohorodičky – 28. srpen
  11. Povýšení svatého Kříže – 27. záři
  12. Uvedeni Bohorodičky do chrámu – 04. prosinec

Důležité jsou i svátky Jana Křtitele, proroka Eliáše a apoštolů Petra a Pavla (12.07.). Světí ovšem i jiné svátky na počest Ježíše Krista a Bohorodičky. Významné jsou svátky i dalších apoštolů, proroků, svatých církevních otců a mučedníků. (Nějakým způsobem připomínaných světců je více než 400.)

Pro život v zakarpatských horách a vesnicích je zakoupení nějakého církevního kalendáře prakticky nutností. Turistům by mohlo postačit seznámit se se svátky uvedenými na této stránce, případně načerpat informace z českého online pravoslavného kalendáře, i když tento se v některých menších svátcích může lišit od zakarpatské reality.

Připomínám, že významným svátkem jsou všechny neděle.

Půsty

Postní dny se turistů přímo netýkají. V obdobích půstů je ovšem o dost menší pravděpodobnost, že se Vám podaří zúčasnit nějakého alkoholického dýchánku. Kulturní program v těchto dnech může být omezenější, stejně jako jídelníček v některých restauracích.

Půst se drží:

  • V středy a pátky
  • Ve svátek Povýšeni svatého Kříže, v den Stětí Jana Křtitele a v předvečer
  • svátku Zjeveni Páně.

  • 40 dnů před velikonocemi (tzv. Velký půst)
  • 40 dnů před svátkem Narození Páně (tzv. Vánoční půst)
  • půst před svátkem Zesnutí Bohorodie od 14. do 28. srpna
  • Svatopetrský půst 8 dnů až 6. týdnů (podle data Velikonoc) před svátkem Petra a Pavla (12.07.)

Postní pravidla jsou komplikovaná, existují různé stupně půstů, některé půsty jsou zmírněné, připadne-li na ně svátek.

Pravoslavné půsty jsou přísnější než římskokatolické a na Zakarpatí je zvykem postní pravidla dodržovat. Postní období proto není nejvhodnější dobou k společenské návštěvě.

Státní svátky

  • 1. leden – Nový rok
  • 8. březen – Den žen
  • 1.-2. květen – Svátek práce
  • 9. květen – Den vítězství nad nacizmem v II. světové válce
  • 28. červen – Den ústavy
  • 24. srpen – Den nezávislosti
  • 14. říjen – Den obránce Ukrajiny

Státními svátky jsou i některé významné náboženské svátky – Vánoce (7.01.), Velikonoce (pohyblivé datum) a Svatá trojice (pohyblivé datum).

Státní svátky pokud vyjdou na sobotu nebo neděli se přenášejí na následující pracovní dny. Tzn. svátek vychází na neděli, ale úřady jsou zavřené v pondělí.

Ukázka stránky z církevního kalendáře

Stránka z církevního kalendáře

Aktuální církevní kalendář v ukrajinském jazyce mohu zájemcům za úhradu nákladů zaslat poštou.